Termín hodů se neurčuje ani losem, ani dohodou. Řídí se svátkem patrona, kterému je zasvěcený místní kostel, protože hody jsou původně připomínkou jeho posvěcení. Kdo zná zasvěcení kostela ve své obci, dokáže si termín hodů spočítat dopředu na roky.
Hody nejsou vinobraní ani pouť ve smyslu kolotočů
Tři pojmy se pletou a každý znamená něco jiného.
- Hody, jinde posvícení, jsou výroční slavnost připomínající posvěcení kostela. Termín je daný patronem, obsahem jsou kroje, průvod, mája a beseda.
- Pouť byla původně putování k poutnímu místu ke svátku jeho patrona. Kolotoče a stánky se k ní přidaly až později.
- Vinobraní je slavnost sklizně a s kostelem nemá nic společného. Termín se řídí sklizní, tedy zářím a říjnem. Kam na ně, máme v článku o vinobraní a burčáku kolem Brna.
Termín určuje patron kostela
Hody se konají o víkendu, který je nejblíž svátku patrona, obvykle o té neděli. Tabulka níž obsahuje nejčastější zasvěcení a k nim odpovídající období. Není to seznam konkrétních obcí, ale klíč, podle kterého si termín odvodíte pro tu svou.
| Patron kostela | Svátek | Kdy bývají hody | Poznámka |
|---|---|---|---|
| sv. Petr a Pavel | 29. června | konec června | patrocinium patří k nejrozšířenějším |
| sv. Jakub Starší | 25. července | konec července | typické pro starší farní kostely |
| Nanebevzetí Panny Marie | 15. srpna | polovina srpna | jedno z nejčastějších mariánských zasvěcení |
| sv. Bartoloměj | 24. srpna | konec srpna | hody na konci prázdnin |
| Povýšení svatého Kříže | 14. září | polovina září | časté u klášterních a poutních kostelů |
| Panna Maria Bolestná | 15. září | polovina září | vázané na poutní místa |
| sv. Václav | 28. září | konec září | václavské hody, nejznámější podzimní termín |
| sv. Havel | 16. října | polovina října | havelské posvícení, viz císařské hody |
| sv. Martin | 11. listopadu | polovina listopadu | martinské hody, spojené s mladým vínem |
Pozor na jednu výjimku: část kostelů je zasvěcená svátku, který nemá pevné datum, například Vzkříšení Páně. U takových obcí se termín hodů odvozuje jinak a je nutné ho zjistit přímo.
Pět obcí z našeho průvodce a jejich patrocinium
Konkrétní příklad, jak klíč funguje. U všech pěti obcí máme na webu samostatného průvodce a zasvěcení kostela je doložené.
| Obec | Zasvěcení kostela | Svátek patrona | Hody bývají |
|---|---|---|---|
| Jedovnice | kostel sv. Petra a Pavla | 29. června | konec června |
| Velké Pavlovice | kostel Nanebevzetí Panny Marie | 15. srpna | polovina srpna |
| Doubravník | kostel Povýšení svatého Kříže | 14. září | polovina září |
| Sloup | kostel Panny Marie Bolestné | 15. září | polovina září |
| Hustopeče | kostel sv. Václava a sv. Anežky České | 28. září | konec září |
Údaj ve sloupci „hody bývají“ je odvozený ze svátku patrona, ne převzatý z programu obce. Přesný termín a program si ověřte na webu obce nebo farnosti, protože část obcí slaví o víkendu před svátkem a část po něm.
Císařské hody: proč některé obce slaví dvakrát
Do tradice zasáhl stát. Josef II. se v roce 1786 pokusil sjednotit termín hodů na neděli po svatém Havlu, tedy po 16. říjnu, a následujícím patentem doporučil slavit je třetí říjnovou neděli po dva dny. Důvodem byla snaha omezit počet svátečních dnů, kdy se nepracovalo.
Výsledek byl opačný, než císař zamýšlel. Nařízení se ujalo jen někde a řada obcí začala slavit dvoje hody: patronské podle svého kostela a k tomu císařské v říjnu. Tomu druhému termínu se dodnes říká císařské hody nebo havelské posvícení.
Jak hody probíhají: právo, stárci a mája
Struktura je v jednotlivých obcích podobná a pár věcí má přesná pravidla.
- Chasa je skupina mladých lidí z obce, která hody pořádá. Ze svého středu volí stárka a stárku, případně několik párů. Poznáte je podle bohaté kytice z umělého kvítí na klobouku nebo na vestě.
- Hodové právo je dřevěný atribut, který chasa dostává od starosty. Krojovaný průvod jde nejdřív na radnici nebo na obecní dům požádat o právo a dokud ho nedostane, nesmí kapela hrát ani zpívat. Právo se pak zavěšuje nad taneční prostor.
- Mája je vztyčený strom, kolem kterého se tančí a který se staví v předvečer hodů.
- Zvaní po vsi, tedy obcházení domů chasou, je součástí příprav a zve na zábavu.
- Moravská beseda je tanec, kterým se hody obvykle vrcholí.
Pro návštěvníka z toho plyne praktická věc: hlavní hodový den je téměř vždy sobota nebo neděle odpoledne, kdy jde průvod. Kdo přijede večer, zastihne už jen zábavu.
Brněnské hody: krojovaná chasa na náměstí Svobody
Hody dlouho patřily vesnicím, v posledních letech se ale vrátily i do Brna. Město uspořádalo první celoměstské Brněnské hody na náměstí Svobody, kterých se zúčastnily chasy z více než dvaceti městských částí a společně zatančily Moravskou besedu. Předcházela tomu několikaletá práce na obnově krojů jednotlivých částí města.
Program měl klasickou stavbu: v pátek stavění máje, v sobotu vyzvednutí hlavní stárky na Nové radnici a krojovaný průvod centrem, v neděli bohoslužba. Akce proběhla v srpnu, ale protože šlo o premiéru, ustálený termín zatím neexistuje. Aktuální informace hledejte na webu města.
Vlastní hody mají i jednotlivé městské části a okolní obce. Co se v Brně děje po zbytek roku, shrnuje přehled festivalů a akcí v Brně.
Hody a víno patří k sobě
Na jihu Moravy se hody a víno nedají oddělit. Chasa nalévá ve sklepě nebo ve stanu, martinské hody v polovině listopadu se kryjí s otevřením Svatomartinského vína a v obcích se sklepní uličkou se hodová zábava přesouvá mezi sklepy.
Kde takové uličky jsou, máme v přehledu sklepních uliček jižní Moravy. Jednotlivá vinařství najdete v průvodci vinařstvími jižní Moravy.
Pět kroků, jak zjistit termín hodů ve své obci
- Zjistěte zasvěcení místního kostela. Najdete ho na webu farnosti, v katalogu biskupství nebo na informační tabuli u kostela.
- Najděte si datum svátku patrona. Tabulka výš pokrývá nejčastější zasvěcení.
- Počítejte s nejbližším víkendem. Část obcí slaví o víkendu před svátkem, část po něm.
- Ověřte si to na webu obce. Hody pořádá chasa ve spolupráci s obcí a termín bývá v obecním kalendáři akcí.
- Zjistěte, jestli obec neslaví i císařské hody. Pokud ano, přidejte druhý termín v polovině nebo ve třetí neděli října.
Souhrnným turistickým kalendářům u hodů nevěřte. Termíny se na nich drží z předchozích ročníků a obecní chasa je tam nehlásí.
Časté dotazy
Kdy se konají hody?
Termín se řídí svátkem patrona, kterému je zasvěcený místní kostel, protože hody jsou připomínkou jeho posvěcení. Slaví se o víkendu nejblíž tomuto svátku, takže se v každé obci konají jindy.
Jak zjistím termín hodů ve své obci?
Zjistěte si zasvěcení místního kostela na webu farnosti nebo v katalogu biskupství, najděte datum svátku patrona a počítejte s nejbližším víkendem. Přesný termín pak ověřte v kalendáři akcí na webu obce.
Jaký je rozdíl mezi hody a poutí?
Hody, jinde posvícení, jsou výroční slavnost připomínající posvěcení kostela. Pouť byla původně putování k poutnímu místu ke svátku jeho patrona a kolotoče se k ní přidaly až později.
Co jsou císařské hody?
Druhý termín hodů v říjnu. Josef II. se v roce 1786 pokusil sjednotit hody na neděli po svatém Havlu a patentem doporučil třetí říjnovou neděli. Nařízení se ujalo jen někde a řada obcí od té doby slaví dvoje hody, patronské i císařské.
Co je hodové právo?
Dřevěný atribut, který chasa dostává od starosty. Krojovaný průvod jde nejdřív na radnici požádat o právo a dokud ho nedostane, nesmí kapela hrát ani zpívat. Právo se pak zavěšuje nad taneční prostor.
Kdo jsou stárci a stárky?
Pár nebo několik párů volených chasou, tedy skupinou mladých lidí z obce, která hody pořádá. Poznáte je podle bohaté kytice z umělého kvítí na klobouku nebo na krojové vestě.
V kolik hodin na hody přijít?
Hlavní hodový den je téměř vždy sobota nebo neděle odpoledne, kdy jde krojovaný průvod obcí. Kdo přijede večer, zastihne už jen taneční zábavu.
Konají se hody i v Brně?
Ano. Město uspořádalo první celoměstské Brněnské hody na náměstí Svobody, kterých se zúčastnily chasy z více než dvaceti městských částí. Vlastní hody mají i jednotlivé městské části a okolní obce.
