Kostel Povýšení svatého Kříže je pohledovou i duchovní dominantou Doubravníku. Goticko-renesanční chrám na svahu nad údolím Svratky nechal vystavět mocný rod pánů z Pernštejna a učinil z něj své rodové pohřebiště. Pod presbytářem se dochovala krypta s ostatky předků, v kněžišti stojí řada náhrobků z 15. a 16. století. Tento profil shrnuje, co je o kostele a pernštejnské hrobce doloženo a jak si památku prohlédnout.
Historie a stavba za Pernštejnů
Kostel stojí na místě staršího chrámu, který patřil k zaniklému klášteru augustiniánek. Novou reprezentativní stavbu nechal v letech 1535 az 1557 zbudovat Jan z Pernštejna, zvaný Bohatý, a po jeho smrti v díle pokračovali jeho synové Vojtěch, Jaroslav a Vratislav. Pernštejnové v té době patřili k nejmocnějším a nejbohatším šlechtickým rodům v českých zemích a sousední hrad Pernštejn byl jejich rodovým sídlem. Doubravnický chrám měl sloužit jako důstojné rodové pohřebiště.
Přímé svědectví o stavebnících podává latinský nápis nad portálem, datovaný do roku 1557. Zaznamenává, že se stavba tohoto chrámu započala za panování urozeného pána Jana z Pernštejna. Právě díky tomuto nápisu jsou fundátoři i doba vzniku spolehlivě doloženi. Rušivým zásahem do dějin kostela bylo vyplenění švédským vojskem v roce 1645, kdy za třicetileté války utrpěl chrám i rodová hrobka vážné škody.
Architektura goticko-renesančního chrámu
Chrám je řešen jako trojlodí obdélného půdorysu a spojuje pozdní gotiku s nastupující renesancí. Vzniká tak stavba, která ještě nese gotické konstrukční principy, ale v detailech a v celkovém výrazu se už hlásí k renesančnímu cítění. Toto sepětí dvou slohů je pro první polovinu 16. století charakteristické a řadí doubravnický kostel mezi cenné doklady přechodného období moravské sakrální architektury.
Členění vnitřního prostoru vychází z reprezentativního záměru stavebníků. Kněžiště, tedy presbytář, je nejstarší a zároveň nejvýznamnější částí chrámu, protože pod ním se nachází rodová krypta a v jeho stěnách jsou osazeny náhrobky Pernštejnů. Interiér tak není jen bohoslužebným prostorem, ale i pamětní síní jednoho rodu.
Hrobka pánů z Pernštejna a krypta
Srdcem památky je rodová hrobka pánů z Pernštejna. Nachází se v kryptě pod presbytářem, jejíž vstup kryje mramorová deska v podlaze chrámu. Klenba krypty je lomená, kamenná a spočívá na základech gotického kněžiště. Podle náhrobních kamenů zde byli uloženi členové rodu z 15. a 16. století, mezi nimi i sám Jan z Pernštejna zvaný Bohatý.
Původní podoba hrobky se však nedochovala. Při švédském vpádu v roce 1645 byla krypta vypleněna a její obsah rozmetán. Dnes se v podzemí nacházejí již jen nakupené lebky a kosti a zbytky rakví. I v tomto porušeném stavu zůstává hrobka pietním místem a němým svědectvím o rodu, který dal chrámu vzniknout. Návštěvník by k ní měl přistupovat s odpovídající úctou.
Náhrobky a umělecká výzdoba
V kněžišti kostela je osazeno 6 náhrobků z 15. a 16. století. Jde o cenné kamenické památky, které připomínají jednotlivé členy pernštejnského rodu a patří k nejhodnotnějšímu vybavení chrámu. Náhrobní kameny zároveň slouží jako historický pramen, protože jejich nápisy dokládají, kdo byl v Doubravníku pohřben.
Umělecká vrstva chrámu se rozrůstala i v pozdějších staletích. K presbytáři byla později připojena novogotická hrobka rodu Mitrovských, budovaná v letech 1859 az 1867, s řadou litinových sarkofágů. Kostel tak spojuje pozdně gotické a renesanční jádro s romantickou úpravou 19. století. Kamennou identitu kraje, z něhož řada zdejších prací pochází, přibližuje samostatný text o nedvědickém mramoru.
Jak kostel navštívit
Kostel Povýšení svatého Kříže je chráněnou kulturní památkou a není běžně volně přístupný. Prohlídku interiéru, tedy kněžiště s náhrobky i pernštejnské hrobky, je potřeba domluvit předem. Podle dostupných informací lze návštěvu sjednat telefonicky na čísle 604 311 817. Aktuální možnosti a čas prohlídky doporučujeme vždy ověřit předem, protože se mohou měnit.
Při návštěvě je namístě respektovat, že jde o posvátné místo a zároveň rodovou hrobku. Prohlídku je vhodné spojit s procházkou historickým jádrem městyse, které je od roku 1995 městskou památkovou zónou. Další tipy nabízí přehled co vidět v Doubravníku a celkový obraz obce podává průvodce Doubravníkem.
Poloha a okolí
Kostel se tyčí nad Doubravníkem, městysem v údolí řeky Svratky přibližně 10 km severozápadně od Tišnova a zhruba 38 km od Brna. Díky poloze na vyvýšeném místě je věž chrámu vidět z širokého okolí a tvoří orientační bod celého údolí. Historické jádro pod kostelem je chráněno jako městská památková zóna.
Doubravník leží v turisticky přitažlivé oblasti Pernštejnského panství. Návštěvu kostela lze snadno propojit s výletem na nedaleký hrad, kterému se věnuje text výlet na Pernštejn. Právě spojení chrámu, rodové hrobky a hradu ukazuje, jak úzce byly osudy Doubravníku a rodu pánů z Pernštejna provázány.
Časté dotazy
Kdo nechal kostel v Doubravníku postavit?
Chrám nechal v letech 1535 az 1557 vystavět Jan z Pernštejna zvaný Bohatý a po něm jeho synové Vojtěch, Jaroslav a Vratislav. Dokládá to nápis nad portálem z roku 1557.
Jaký je to sloh?
Jde o goticko-renesanční trojlodí obdélného půdorysu. Stavba spojuje pozdně gotické principy s nastupujícím renesančním výrazem, což je pro první polovinu 16. století typické.
Kde je pernštejnská hrobka?
Rodová hrobka pánů z Pernštejna se nachází v kryptě pod presbytářem kostela. Vstup kryje mramorová deska v podlaze chrámu a v kryptě jsou uloženy ostatky členů rodu.
Co se s hrobkou stalo za třicetileté války?
V roce 1645 byl kostel i krypta vypleněny švédským vojskem. Původní obsah hrobky byl rozmetán a dnes se v podzemí nacházejí již jen nakupené kosti a zbytky rakví.
Kolik je v kostele náhrobků?
V kněžišti je osazeno 6 náhrobků z 15. a 16. století. Připomínají členy pernštejnského rodu a patří k nejcennějšímu vybavení chrámu.
Jak se dá kostel navštívit?
Kostel je kulturní památkou a prohlídku je potřeba domluvit předem. Podle dostupných informací lze návštěvu sjednat telefonicky na čísle 604 311 817. Čas a možnosti prohlídky si ověřte předem.