Když se dneska mluví o naturálních vínech, vypadá to jako módní vlna. Dobrá Vinice z Nového Šaldorfu u Znojma ale k téhle cestě patří mezi průkopníky: podle vinařských zdrojů tu byl Petr Nejedlík prvním člověkem v Česku, který zavedl do praxe macerace v gruzínských amforách qvevri, tedy technologii starou několik tisíc let. Vinice leží v srdci Podyjí a hospodaří se na nich bez chemických postřiků.
Vinařství ve zkratce
| Kde | Na Staré cestě, 671 81 Nový Šaldorf u Znojma (asi 70 km od Brna) |
| Podoblast | Znojemská, člen apelace VOC Znojmo |
| Tradice | část vinic pochází z výsadby roku 1965 |
| Vinař | Petr Nejedlík, průkopník macerace v amforách qvevri u nás |
| Vinice | 16 hektarů v okolí Znojma, v Popicích a Konicích, bez chemických postřiků |
| Roční produkce | vinařství číslo neuvádí, podle plochy jde řádově o desítky tisíc lahví (odhad) |
| Návštěva | degustace ve sklepě, soukromé degustace, firemní programy |
Qvevri: hliněné nádoby zakopané do země
Technologie, kterou vinařství používá, není nová, jen se na ni v Evropě na pár tisíc let zapomnělo. Qvevri jsou velké hliněné nádoby, které se v Gruzii tradičně zakopávají do země a kvasí a zraje v nich víno v kontaktu se slupkami. Právě kontakt se slupkami je klíčový: u bílých odrůd z něj vznikají takzvaná oranžová vína s tříslovinou, barvou a strukturou, jakou od bílého vína nikdo nečeká.
V Dobré Vinici se hrozny lisují celé a mošty pak kvasí a zrají převážně v dubových a akátových sudech, nebo se vína macerují na slupkách či bobulích 6 az 11 měsíců v originálních nádobách dovezených z Gruzie. Půl roku až rok macerace je extrémně dlouhá doba a je to hlavní důvod, proč zdejší vína chutnají jinak než běžná moravská produkce. S amforami dnes pracuje i mikulovský Vican, tady ale byly dřív.
Vinice v Národním parku Podyjí
Réva roste na 16 hektarech vlastních vinic v okolí Znojma, konkrétně v Popicích a Konicích, a část ploch leží v srdci Národního parku Podyjí. Hospodaření tomu odpovídá:
- vinice se pěstují bez chemických postřiků
- důraz je na biologické ošetřování a organické hnojení
- kvašení probíhá na přírodních kvasinkách, tedy bez nasazení čistých kultur
- část vinic pochází už z výsadby roku 1965, k tomu jsou i novější plochy
Zásadní je i geologie. Zdejší vinice stojí na prvohorním podloží, které je pro Znojemsko charakteristické a podle vinařství ovlivňuje celý charakter produkce. Je to jiný svět než vápence Pálavy nebo spraše Velkopavlovicka.
Velikost: šestnáct hektarů a komorní produkce
Roční produkci v lahvích vinařství nezveřejňuje, takže ji nevydáváme za fakt. Z 16 hektarů a ze způsobu výroby, kde vína leží měsíce v amforách a sudech, jde řádově o desítky tisíc lahví ročně, což je odhad odvozený z plochy. Naturální vinařství navíc bývají menší z principu: čím méně zásahů, tím větší riziko, že se část ročníku nepovede.
Odrůdy a co od nich čekat
Skladba je klasicky znojemská, ale zpracování z ní dělá něco jiného:
- bílé: Müller Thurgau, Ryzlink rýnský, Veltlínské zelené, Sauvignon
- modré: Pinot Noir
Od Ryzlinku rýnského se obecně čeká svěžest a minerální tón, Sauvignon bývá výrazně aromatický, Veltlínské zelené kořenité a Pinot Noir jemný s červeným ovocem. U vín macerovaných v amforách ale tahle typicita ustupuje: přibývá tříslovina, tóny sušeného ovoce a čaje a víno bývá tmavší. Je to obecná charakteristika, ne degustační poznámka ke konkrétnímu ročníku, a u naturálních vín se ročníky liší víc než jinde.
Oceněná vína a hodnocení
Vína Dobré Vinice patří podle vinařských médií ke špičce naturálního vinařství na Moravě a objevují se ve specializovaných vinotékách i v zahraničí. Konkrétní medaile sem ale nepřiřazujeme: naturální vinaři se soutěží často neúčastní, protože klasické hodnoticí schéma s jejich stylem nepočítá. Aktuální dostupnost a hodnocení je proto lepší sledovat u vinařství a u prodejců specializovaných na tenhle typ vín.
Proč sem přijet a co čekat od degustace
Tohle není zastávka pro toho, kdo chce klasické svěží znojemské bílé. Je to zastávka pro zvědavé:
- ochutnat oranžové víno macerované v gruzínských amforách
- porovnat stejnou odrůdu ze sudu a z amfory
- zeptat se na hospodaření bez chemických postřiků přímo ve vinici v Podyjí
- domluvit si soukromou degustaci nebo firemní program
- spojit návštěvu se Znojmem a Národním parkem Podyjí
Degustace probíhají ve sklepě a je potřeba je dohodnout předem. Ve stejné obci sídlí i biodynamické Vinařství Špalek a Piálek a Jäger, takže se dá udělat okruh po třech odlišných přístupech k vínu v jedné vesnici. Další tipy máme v průvodci obcemi u Brna.
Znojemské sklepy od Podyjí po Dolní Kounice srovnáváme v přehledu vinařství Znojemské podoblasti, kde najdete plochu vinic i roční produkci vedle sebe.
Recenze a zkušenosti
Recenze a hodnocení najdete v Mapách Google, v katalogu Firmy.cz a na portálech zaměřených na naturální vína. Vlastní hvězdičky ani skóre sem nepřebíráme, protože se v čase mění. U naturálních vín navíc hodnocení hodně rozděluje: co jeden považuje za vadu, druhý za charakter. Nejrozumnější je přijít bez očekávání a ochutnat.
Časté dotazy
Kde Dobrou Vinici najdu?
Vinařství sídlí na adrese Na Staré cestě v Novém Šaldorfu u Znojma, ve Znojemské vinařské podoblasti. Z Brna je to autem asi 70 kilometrů. Vinice leží v okolí Znojma, v Popicích a Konicích, část v srdci Národního parku Podyjí.
Co jsou amfory qvevri?
Jsou to velké hliněné nádoby, které se v Gruzii tradičně zakopávají do země a kvasí a zraje v nich víno v kontaktu se slupkami. Vinařství v nich vína maceruje 6 az 11 měsíců. Podle vinařských zdrojů byl Petr Nejedlík prvním, kdo tuhle metodu zavedl do praxe u nás.
Co je oranžové víno?
Bílé víno kvašené a macerované v kontaktu se slupkami. Získává tím barvu, tříslovinu a strukturu, kterou běžné bílé víno nemá. Právě taková vína vznikají v amforách qvevri.
Jak velké vinařství to je?
Hospodaří na 16 hektarech vlastních vinic. Roční produkci v lahvích nezveřejňuje, podle plochy a způsobu výroby jde řádově o desítky tisíc lahví ročně, což je ale odhad, ne doložené číslo.
Jak se tu hospodaří ve vinici?
Bez chemických postřiků, s důrazem na biologické ošetřování a organické hnojení. Kvašení probíhá na přírodních kvasinkách. Část vinic pochází z výsadby roku 1965, k tomu jsou i novější plochy.
Jaké odrůdy se tu pěstují?
Müller Thurgau, Ryzlink rýnský, Veltlínské zelené a Sauvignon z bílých odrůd a Pinot Noir z modrých. Vína zrají v dubových a akátových sudech nebo se dlouhodobě macerují v amforách.
Proč zdejší vína chutnají jinak?
Kvůli dlouhé maceraci na slupkách, zrání v dřevěných sudech a amforách a kvašení na přírodních kvasinkách. Vína bývají tmavší, s tříslovinou a tóny sušeného ovoce. Roli hraje i prvohorní podloží vinic.
Jak vinařství kontaktovat?
Informace o degustacích a e-shop najdete na webu dobravinice.cz. Degustace ve sklepě i soukromé programy je potřeba domluvit předem.




