Mikulovská židovská obec byla po staletí nejvýznamnější na Moravě a sídlil tu moravský zemský rabín. Z někdejší čtvrti zbyla jen část domů, ale zachovala se jediná moravská synagoga polského typu, rozsáhlý hřbitov a středověká mikve.
Historie obce
Židé se v Mikulově usadili po roce 1421, kdy je vévoda Albrecht V. vyhnal z Vídně a Dolních Rakous. Samosprávu s vlastním rychtářem jim v roce 1591 udělil Maxmilián z Dietrichsteina. Od poloviny 16. století do roku 1851 tu sídlil moravský zemský rabín.
| 1719 | 10. srpna požár zničil celou židovskou čtvrť |
|---|---|
| 1737 | další požár; obec měla 600 rodin, nejvíc na Moravě |
| 1848 | samostatná židovská obec s vlastním starostou |
| 1919 | zrušení samostatné obce |
| 60. léta 20. st. | demolice asi 227 domů včetně Dolní synagogy |
Druhou světovou válku přežila jen hrstka mikulovských Židů a obec už obnovena nebyla. Z původních 317 domů čtvrti zůstalo 90, polovina z nich je kulturní památkou. Většina má renesanční jádro.
Synagoga
Horní synagoga na Husově 13 je jedinou na Moravě dochovanou synagogou polského typu. Budova pochází z roku 1550 a kvůli orientaci ke světovým stranám stojí v ulici našikmo. Po požáru v roce 1719 byla do roku 1723 barokně přestavěna: dostala čtyři kopule klenuté na střední čtyřsloupový pilíř a bohatou výzdobu, pravděpodobně pod vedením architekta Johanna Christiana Oedtla.
Funkci přestala plnit po okupaci pohraničí v roce 1938. Regionální muzeum ji v 70. a 80. letech obnovilo a dnes v ní je expozice Rabi Löw a židovská vzdělanost na Moravě. Otevřeno je sezónně, podobně jako zámek.
Židovský hřbitov
Hřbitov na západním svahu Kozího vrchu, se vstupem z Hřbitovního náměstí, patří k nejstarším a nejrozsáhlejším u nás. Pohřbívalo se tu od poloviny 15. století, plocha měří téměř 20 000 m² a stojí tu kolem 4000 náhrobků. Nejstarší čitelný náhrobek Samuela ben Leb Aškenaziho pochází z roku 1605.
Nejcennější částí je rabínský vršek s hroby mikulovských a moravských zemských rabínů. U vstupu stojí obřadní síň z roku 1898 podle návrhu vídeňského architekta Maxe Fleischera. Hřbitov je otevřený od dubna do října.
Mikve
Rituální lázeň mikve v místě bývalého Lázeňského náměstí, u Staré brány, objevili archeologové náhodou při průzkumu před novostavbou. Byla ve sklepě domu, zavalená stropem, a její stáří se odhaduje na 300 let. Město ji obnovilo a je volně přístupná celoročně.
Naučná stezka a kameny zmizelých
Čtvrtí provází naučná stezka se 16 zastaveními a třemi informačními panely. Vede ulicí Husovou, dříve Hlavní, a Alfonse Muchy, dříve Příčnou. Na Husově ulici je také stolperstein, kámen zmizelých, věnovaný Anně Piskové, další jsou na Koněvově ulici.
Srovnání s jinou zachovalou čtvrtí nabízí článek židovská čtvrť v Boskovicích. Další památky Mikulova shrnuje článek co vidět v Mikulově.
Časté dotazy
Kdy se v Mikulově usadili Židé?
Po roce 1421, kdy byli vyhnáni z Vídně a Dolních Rakous.
Proč byl Mikulov pro Židy důležitý?
Od poloviny 16. století do roku 1851 tu sídlil moravský zemský rabín a obec byla nejpočetnější na Moravě.
Kolik domů židovské čtvrti se dochovalo?
Z původních 317 domů zůstalo 90.
Čím je mikulovská synagoga výjimečná?
Je jedinou na Moravě dochovanou synagogou polského typu.
Co je v synagoze k vidění?
Expozice Rabi Löw a židovská vzdělanost na Moravě.
Kolik náhrobků je na židovském hřbitově v Mikulově?
Kolem 4000, nejstarší čitelný je z roku 1605.
Kdy je otevřený židovský hřbitov?
Od dubna do října.
Je mikve v Mikulově přístupná?
Ano, volně po celý rok.