Šumava z Brna: prales, jezera a Lipno

Co je dobré vědět předem

• Boubínský prales je jeden z nejstarších v Evropě. Nejstarší smrky a jedle mají 300 až 400 let.
• Chráněn je od roku 1858. Tehdy byla část vyňata z lesního hospodaření, národní přírodní rezervace je od roku 1992.
• Naučná stezka měří téměř čtyři kilometry. Má devět zastávek.
• Černé jezero je největší jezero v Česku. Zároveň je i nejhlubší, dosahuje přes 40 metrů.
• Lyžařsky je Šumava menší než Krkonoše. Lipno má přes deset kilometrů tratí, Zadov a Churáňov 4,5 kilometru.

Obsah stránky

• Proč se na Šumavu jezdí
• Národní park a chráněná příroda
• Ledovcová jezera
• Naučná stezka a Boubín
• Pramen Vltavy a Modrava
• Lipno a okolí
• Rozhledny a výhledy
• Léto, zima a lyžování
• Jak se z Brna dostat
• Ubytování, sezóna a tipy
• Časté dotazy

Národní parkBoubínský pralesLedovcová jezeraPramen VltavyLipno

Proč se na Šumavu jezdí

Šumava není lyžařská destinace v tom smyslu jako Krkonoše. Hlavní důvod k cestě je příroda a rozlehlost, ne počet kilometrů sjezdovek.

• Boubínský prales s naučnou stezkou
• Ledovcová jezera, například Černé a Čertovo
• Rozsáhlá bezzásahová území národního parku
• Lipno s vodní plochou a Stezkou korunami stromů

Boubínský prales patří k nejcennějším územím ve střední Evropě. Část byla vyňata z běžného lesního hospodaření už v roce 1858, národní přírodní rezervací je od roku 1992. Nejstarší smrky a jedle tam dosahují věku tří až čtyř set let.

Oproti bližším cílům, jako jsou Vysočina nebo Beskydy, tu na malé ploše najdete pralesy, jezera z doby ledové i horské pláně. Právě ta rozmanitost je důvod, proč se sem z Brna vyplatí vyjet i přes delší cestu.

Národní park a chráněná příroda

Šumava je zároveň národní park i chráněná krajinná oblast. Národní park byl vyhlášen v roce 1991 a patří k největším v Česku. Chrání rozsáhlá rašeliniště, horské smrčiny, pláně a bezzásahové zóny, kde se do vývoje lesa nezasahuje.

Pro návštěvníka to znamená jasná pravidla. V nejcennějších zónách se chodí jen po značených cestách, jinde platí běžný režim chráněné krajiny. Tábořit a rozdělávat oheň volně nelze, psi patří na vodítko. Tato omezení nejsou samoúčelná, díky nim tu zůstala příroda, kvůli které sem lidé jezdí.

Kdo chce přírodě rozumět víc, může začít v některém z návštěvnických středisek správy parku. Bývají u hlavních vstupních bodů a nabízejí expozice, mapy a aktuální informace o trasách.

Ledovcová jezera

Na české straně Šumavy je pět ledovcových jezer, další leží na bavorské straně. Vznikla v době ledové a patří k nejfotografovanějším místům pohoří.

Černé a Čertovo jezero patří k nejnavštěvovanějším, tvoří společnou národní přírodní rezervaci a leží nedaleko Železné Rudy. Ke každému z jezer vedou značené trasy, k některým se dá dojít i s dětmi.

Naučná stezka a Boubín

Boubín (1362 m) je jedním z nejvýraznějších vrcholů centrální Šumavy a na jeho svazích leží proslulý prales. Naučná stezka kolem pralesa měří téměř čtyři kilometry a má devět zastávek. Vede kolem Boubínského jezírka a chůdových stromů.

Jedna ze zastávek připomíná takzvaného krále smrků, který padl v roce 1970. Je to dobrý příklad toho, jak prales funguje: strom zůstává na místě a stává se součástí koloběhu.

Stezka je nenáročná a dá se zvládnout s dětmi. Prales samotný je ale rezervace, takže se chodí jen po vyznačené trase. Kdo chce výhledy, může pokračovat značkou až na vrchol Boubína.

Pramen Vltavy a Modrava

Nejdelší česká řeka pramení právě na Šumavě, pod svahem Černé hory ve výšce okolo 1172 metrů. K prameni vede od Kvildy modře značená cesta dlouhá zhruba šest kilometrů, převážně po zpevněném povrchu, takže je vhodná i pro rodiny.

Dobrým východiskem pro tuhle část pohoří je horská obec Modrava. Leží v srdci parku a vedou z ní trasy do okolních plání i k Poledníku. V okolí Kvildy a Modravy najdete rozlehlá rašeliniště a horské louky, které patří k nejtypičtějším obrazům Šumavy.

Lipno a okolí

Lipno je rozlohou největší vodní nádrž v Česku a jižní část Šumavy se točí právě kolem něj. V létě je to místo na koupání, plavbu lodí, kolo i procházky podél břehů.

Nejznámějším cílem je Stezka korunami stromů. Vede po dřevěné konstrukci vzhůru mezi větvemi a končí vyhlídkovou věží s výhledem na jezero a okolní hřebeny. Trasa je bezbariérová, takže se hodí i pro kočárky a méně zdatné návštěvníky. Podrobněji ji popisujeme v samostatném průvodci níže.

Rozhledny a výhledy

Za rozhledy na Šumavu jezdí řada návštěvníků. Nejznámější je rozhledna na Poledníku, upravená z bývalého vojenského objektu a otevřená v roce 1998. Z ochozu je za dobrého počasí vidět velká část pohoří i kus Bavorska.

Výhledy nabízejí i vrcholy jako Boubín nebo věž Stezky korunami stromů u Lipna. Kdo má rád panoramata, najde tu cíle pro celý den, a to bez nutnosti náročného vysokohorského výstupu.

Léto, zima a lyžování

Šumava má dvě tváře. V létě je to hlavně pěší turistika, cyklistika a voda, v zimě běžky a menší lyžařské areály.

Areály jsou menší než v Krkonoších a rozdíl je znát. Pro rodinu je to spíš výhoda, protože bývá volněji.

Šumava je zároveň běžkařská oblast. Rozlehlé náhorní plošiny se hodí na dlouhé trasy víc než úzká údolí Beskyd. V okolí Kvildy, Modravy a Zadova bývají v zimě upravované okruhy, které patří k nejdelším v Česku.

Jak se z Brna dostat

Z Brna je Šumava daleko, počítejte podle cílové části se čtyřmi až pěti hodinami jízdy autem. Nejběžnější je cesta po dálnici D1 na Prahu a odtud dál na jih, nebo přes České Budějovice směrem na Lipno a jižní Šumavu. Do centrální části kolem Kvildy a Modravy se pak jede po silnicích nižších tříd.

Autem je návštěva nejpohodlnější, protože jednotlivá místa dělí desítky kilometrů a veřejná doprava je v horách řidší. V sezoně jezdí v parku takzvané zelené autobusy, které spojují hlavní nástupní body a šetří parkování. Vlakem se dá dojet do Železné Rudy nebo do podhůří, dál je ale potřeba navázat autobusem.

Ubytování, sezóna a tipy

Ubytování se dá najít ve všech částech pohoří, od horských obcí jako Kvilda, Modrava či Železná Ruda po střediska u Lipna. Nabídka sahá od penzionů a chalup po hotely a kempy. Vzhledem ke vzdálenosti z Brna se vyplatí zarezervovat předem, hlavně o prázdninách a v zimní sezoně.

Nejsilnější je léto a zimní běžkařská sezona. Jaro a podzim jsou klidnější, příroda ale bývá nejhezčí a tras je stejně dost. V nejvyšších polohách je počasí proměnlivé a chladnější než v podhůří, proto se hodí vrstvené oblečení a pevná obuv i v létě.

Pár praktických tipů na závěr:

• Trasy plánujte s rezervou, vzdálenosti mezi cíli jsou v horách větší, než se zdá z mapy.
• V bezzásahových zónách zůstávejte na značených cestách, jinde respektujte omezení parku.
• Vezměte hotovost a dostatek jídla, v odlehlých částech není hustá síť obchodů.
• Aktuální stav tras a případné uzávěry si ověřte na stránkách správy národního parku.

Časté dotazy

Proč se jezdí na Šumavu?

Hlavně kvůli přírodě: Boubínský prales, ledovcová jezera a rozlehlá bezzásahová území národního parku.

Jak starý je Boubínský prales?

Nejstarší smrky a jedle dosahují věku tří až čtyř set let. Chráněný je od roku 1858, národní přírodní rezervací od roku 1992.

Jak dlouhá je naučná stezka?

Téměř čtyři kilometry, má devět zastávek.

Které je největší jezero na Šumavě?

Černé jezero. Je zároveň největší a nejhlubší jezero v Česku, dosahuje přes 40 metrů hloubky a leží ve výšce okolo 1008 metrů.

Kolik je na Šumavě ledovcových jezer?

Na české straně jich je pět: Černé, Čertovo, Plešné, Prášilské a Laka. Další leží na bavorské straně.

Kde pramení Vltava?

Pod svahem Černé hory ve výšce okolo 1172 metrů. K prameni vede od Kvildy modře značená cesta dlouhá zhruba šest kilometrů.

Kde je Stezka korunami stromů?

U Lipna. Vede po dřevěné konstrukci mezi větvemi a končí vyhlídkovou věží, trasa je bezbariérová.

Kolik sjezdovek má Lipno?

Dvanáct, dohromady přes deset kilometrů tratí ve výšce 709 až 900 metrů.

Kolik tratí je na Zadově a Churáňově?

Osm sjezdovek, dohromady 4,5 kilometru, většinou lehké až střední obtížnosti.

Který areál je na české straně Šumavy největší?

Špičák u Železné Rudy.

Hodí se Šumava na běžky?

Ano, rozlehlé náhorní plošiny se na dlouhé trasy hodí víc než úzká údolí.

Je Šumava z Brna na jeden den?

Není. Je to nejvzdálenější české pohoří od Brna, cesta autem trvá zhruba čtyři až pět hodin, počítejte s pobytem.

Aktualizováno: 17. 8. 2026

Údaje podle webů areálů, správ národních parků a provozovatelů lanovek. Ověřeno 17. 8. 2026. Provoz i délky tratí se mění, před cestou si je ověřte. Ceny neuvádíme.