Šlechtitelská stanice vinařská Polešovice: rodiště Muškátu moravského

Muškát moravský je dnes jedna z nejrozšířenějších moravských odrůd. Vznikl v Polešovicích na Uherskohradišťsku a do rejstříku byl zapsaný v roce 1987. Stojí za ním Šlechtitelská stanice vinařská, která v obci funguje od roku 1922 a dodnes na svých vinicích udržuje rozsáhlou sbírku odrůd, klonů a novošlechtění.

Sto let šlechtění na jednom místě

Stanice vznikla v roce 1922 jako státní podnik zaměřený na šlechtitelskou a výzkumnou činnost, tedy na práci, která nemá výsledek za rok ani za pět let. Vyšlechtit novou odrůdu trvá dvacet až třicet let: je nutné vytvořit kříženec, vysadit ho, čekat na první plodné ročníky, vyhodnotit je, vybrat nejlepší jedince a celý cyklus opakovat.

V roce 1996 byla stanice privatizovaná a od té doby funguje jako soukromá firma. Šlechtitelskou i vinařskou práci ale dělá dál, takže je to jeden z mála podniků v zemi, kde se víno vyrábí jako vedlejší produkt výzkumu, ne naopak.

Muškát moravský, Olšava a Amos

Z polešovické práce pocházejí tři zapsané odrůdy:

• Muškát moravský, zapsaný v roce 1987, nejznámější z nich a dnes běžná odrůda v celé zemi
• Olšava
• Amos

Muškát moravský je zajímavý tím, jak rychle se prosadil. Dává výrazně aromatická vína s muškátovým tónem, zraje brzy a je nenáročný, takže se dostal do sortimentu prakticky všech větších vinařství. Novou moravskou odrůdou pracuje i šlechtitelská stanice ve Velkých Pavlovicích, která stojí za Cabernetem Moravia, a Ampelos ve Vrbovci, nejstarší šlechtitelská stanice v zemi.

Sbírka odrůd jako genofond pro budoucnost

Na vyhrazených plochách stanice udržuje rozsáhlou sbírku odrůd, klonů a nových kříženců. Regionální portály mluví o víc než třech stech položkách, Wikipedie u stanice uvádí zhruba osmadvacet registrovaných odrůd, u kterých je zapsaným udržovatelem. Jsou to dva různé údaje: sbírka na pokusných plochách je širší než seznam odrůd s oficiálním udržovatelstvím. Taková sbírka nemá bezprostřední ekonomický smysl, protože z většiny odrůd nikdy nevznikne prodejné víno. Je to ale pojistka: až se klima nebo choroby změní natolik, že dnešní odrůdy přestanou stačit, bude se vybírat právě z takových sbírek.

Pro návštěvníka to znamená něco jiného, ale stejně cenného. Ve sklenici se tu dají potkat odrůdy, které nikde jinde neseženete.

Kolik má stanice vinic

Regionální turistické portály u stanice uvádějí zhruba třicet hektarů zemědělské půdy, z toho asi sedmnáct hektarů vinic s evropskou révou a podnožových vinic. Stanice sama tato čísla nezveřejňuje, uvádíme je proto jako údaj z druhé ruky. Podnožová vinice je detail, který mimo obor málokdo zná: réva se u nás pěstuje naroubovaná na americké podnože odolné vůči révokazu a někdo tyhle podnože musí množit. Polešovice patří mezi ty, kdo to dělají.

Tím by patřila mezi menší vinařství v našem přehledu, srovnatelná je třeba s Vaďurou ze stejné obce, který má patnáct hektarů.

Polešovice: sklepy staré až tři sta let

Polešovice jsou vinařská obec s mimořádně dlouhou historií. Najdete tu sklepy staré až tři sta let a obec patří k nejzajímavějším místům Uherskohradišťska. Leží mezi Uherským Hradištěm a Bzencem, tedy v kraji, kde se půdy mění z písků na spraše během pár kilometrů.

Degustace probíhají na Štýrské terase, na Golánských výšinách a ve starém sklepě. Tři různá místa znamenají tři různé nálady, od výhledu do krajiny po sklepní chlad.

Co čekat ve sklenici

U odrůd spjatých s Polešovicemi platí obecná typicita. Muškát moravský bývá výrazně aromatický, s muškátovým a citrusovým tónem, a pije se mladý. Olšava a Amos jsou vzácné odrůdy, které se mimo Slovácko prakticky nevidí. U vín z pokusných ploch čekejte rozmanitost, protože se z nich dělají malé šarže a každý ročník může vypadat jinak. Jde o obecně známou typicitu odrůd, ne o degustační poznámku ke konkrétnímu ročníku.

Oceněná vína a hodnocení

Konkrétní ocenění s názvem vína, soutěže a ročníku stanice veřejně neuvádí, proto sem žádné medaile nepřiřazujeme. U šlechtitelského podniku je to logické: hlavním výstupem není medaile za jednu lahev, ale zapsaná odrůda. Tři zapsané odrůdy jsou výsledek, se kterým se soutěžní diplom srovnávat nedá.

Webové stránky stanice fungují pouze bez zabezpečeného připojení, proto na ně z tohoto profilu neodkazujeme. Kontakt najdete v obecních a regionálních katalozích.

Recenze a zkušenosti

Hodnocení najdete v Mapách Google, v katalogu Firmy.cz a na regionálních turistických portálech. Vlastní hvězdičky ani skóre sem nepřebíráme, protože se v čase mění. U podniku, který je zároveň výzkumným pracovištěm, navíc recenze často hodnotí výklad a prohlídku víc než jednotlivá vína.

Ostatní sklepy od Kyjovska po Bílé Karpaty jsme srovnali v přehledu vinařství Slovácké podoblasti, kde je plocha vinic i roční produkce vedle sebe.

Časté dotazy

Kde Šlechtitelskou stanici vinařskou najdu?

V Polešovicích v okrese Uherské Hradiště, ve Slovácké vinařské podoblasti. Z Brna je to autem asi 95 kilometrů.

Jak dlouho stanice funguje?

Od roku 1922, kdy vznikla jako státní podnik zaměřený na šlechtitelskou a výzkumnou činnost. V roce 1996 byla privatizovaná a funguje dál jako soukromá firma.

Jaké odrůdy tu vyšlechtili?

Muškát moravský, Olšavu a Amos. Muškát moravský byl zapsaný v roce 1987 a je z nich zdaleka nejrozšířenější, dnes se pěstuje po celé zemi.

Jak velké vinice stanice má?

Regionální portály uvádějí zhruba třicet hektarů zemědělské půdy, z toho asi sedmnáct hektarů vinic. Stanice sama čísla nezveřejňuje, jde tedy o údaj z druhé ruky.

Co je podnožová vinice?

Réva se u nás pěstuje naroubovaná na americké podnože odolné vůči révokazu. Podnožová vinice slouží k množení těchto podnoží, tedy k výrobě sadebního materiálu.

Proč stanice udržuje tak velkou sbírku odrůd?

Jako genofond pro budoucnost. Z většiny odrůd ve sbírce nikdy nevznikne prodejné víno, ale až se klima nebo choroby změní natolik, že dnešní odrůdy přestanou stačit, bude se vybírat právě z takových sbírek.

Kde tady probíhají degustace?

Na Štýrské terase, na Golánských výšinách a ve starém sklepě. Tři různá místa znamenají tři různé nálady, od výhledu do krajiny po sklepní chlad.

Proč v článku není odkaz na web stanice?

Webové stránky fungují pouze bez zabezpečeného připojení, proto na ně neodkazujeme. Kontakt najdete v obecních a regionálních katalozích.