Květnice u Tišnova: skály, jeskyně a naučná stezka

Květnice je z pěších cílů kolem Brna nejnáročnější a zároveň nejzajímavější geologicky. Uvnitř kopce je propast hluboká přes šestasedmdesát metrů, na svazích roste teplomilná květena a v horninách se najde ametyst.

Co je dobré vědět předem

Vrchol má 470 metrů. Na severozápadním okraji Tišnova.
Tvoří ji dvě strážné skály. Malá a Velká skála.
Naučná stezka měří 7,2 km. Má třináct zastavení.
Květnická propast je hluboká 76,5 metru. Součást Tišnovského krasu.
Je to přírodní památka. Chráněná od roku 1950, rozloha přes 127 hektarů.

Tišnov470 metrůNaučná stezka 7,2 kmTišnovský krasPřírodní památka

Hora nad Tišnovem

Květnice se zvedá přímo nad Tišnovem a městu dominuje. Vrchol dosahuje 470 metrů a stráně spadají do údolí řeky Svratky. Chráněné území sahá zhruba od 280 metrů nahoru, takže kopec nabízí na malé ploše velké převýšení a hodně různých stanovišť vedle sebe.

Vrch tvoří dvě výrazné skály, kterým se říká Malá a Velká skála. Právě z nich je nejlepší rozhled po Tišnovsku a do širokého okolí. Přestože je to jen kousek od města, člověk má na hřebeni pocit skutečné divočiny, protože terén je skalnatý a členitý a od zástavby ho dělí strmý svah.

Kombinace přístupnosti a přírodní hodnoty dělá z Květnice mimořádný cíl. Jednou nohou stojíte na okraji města, druhou v teplomilné doubravě s chráněnými rostlinami a pod nohama máte krasové podzemí. Takové soustředění zajímavostí na jednom kopci není v okolí Brna běžné.

Dvě varianty trasy a výhledy

Květnice se dá projít krátce nebo pořádně, podle toho, kolik máte času.

Varianta	Délka	Co to obnáší
Na Velkou skálu	zhruba 2 km	převýšení kolem 200 metrů
Naučná stezka	7,2 km	třináct zastavení po celé oblasti

Kratší varianta míří rovnou nahoru na Velkou skálu. Stoupání je krátké, ale znatelné a odměnou je výhled na Tišnov, klášter v Předklášteří a hřebeny na obzoru. Za dobré viditelnosti dohlédnete daleko do vnitrozemí Českomoravské vrchoviny.

Naučná stezka seznamuje s místními zajímavostmi, přírodou a se vzácnými druhy rostlin a živočichů. Vede po celém masivu a jejích třináct zastavení postupně vysvětluje geologii, květenu i jeskyně. Je to varianta pro toho, kdo chce Květnici poznat celou a nejen vyběhnout na vyhlídku.

Pevná obuv a světlo. Trasy vedou lesem a po nezpevněných cestách. Na podzim a v zimě se stmívá dřív, než člověk čeká, a v údolí ještě o něco dřív než na otevřeném prostranství.

Přírodní památka a vzácná flóra

Květnice je vyhlášená přírodní památka. Ochrana tu platí už od roku 1950 a v novější podobě od roku 2014, chráněné území má rozlohu přes 127 hektarů. Důvodem je vzácná teplomilná květena, která na výslunných svazích vytváří společenstva jinde na Tišnovsku ojedinělá.

Na jižně obrácených stráních roste teplomilná doubrava s dubem pýřitým. Mezi chráněnými a vzácnými rostlinami najdete oman oko Kristovo, kavyl vláskovitý i kavyl sličný, žluťuchu menší, plamének přímý a různé druhy mateřídoušky. Na vápencových svazích se objevuje okrotice červená a hlístník hnízdák, dvě lesní orchideje.

Rostliny se netrhají. V přírodní památce je květena chráněná. Kochejte se na místě, nesbírejte a držte se cest, ať citlivá stanoviště zůstanou zachovaná.

Právě rozmanitost stanovišť dělá jméno hory výstižným. Na jednom svahu je step a doubrava, na druhém stinný les nad vápencem a mezi nimi skalní výchozy. Kvete tu proto dlouho a pestře, což ocení hlavně návštěvníci na jaře a v časném létě.

Geologie a ametyst

Květnice je učebnicově pestrá. Střídá se tu vápencové a silikátové podloží a s ním i velmi členitý reliéf. Toto střídání hornin je důvod, proč na malé ploše roste tak různorodá květena a proč se v kopci vytvořily jeskyně.

Pro sběratele je Květnice hlavně známá mineralogická lokalita. Kopec je vyhlášeným nalezištěm ametystu, tedy fialové odrůdy křemene. Sběr ale v chráněném území nepatří mezi turistické aktivity, na naučné stezce se s minerály seznámíte formou výkladu, ne krumpáčem.

Jeskyně Tišnovského krasu

Uvnitř kopce je několik jeskyní, které tvoří takzvaný Tišnovský kras. Nejvýraznější je Květnická propast, hluboká 76,5 metru, a rozsáhlá Králova jeskyně, objevená v roce 1972 a pojmenovaná po místním objeviteli. K nim patří i menší jeskyně Pod Křížem.

Do jeskyní se nechodí. Nejsou to zpřístupněné jeskyně jako v Moravském krasu. Vstup do propasti a do podzemí je věc speleologů, ne turistů.

Pro návštěvníka jsou zajímavé jako součást výkladu na naučné stezce a jako důvod, proč je kopec geologicky výjimečný. Podzemí zůstává skryté, ale povrchové projevy krasu, skály a závrty, dotvářejí dobrodružný ráz celé procházky.

Jak se tam dostat

Tišnov leží zhruba dvaadvacet kilometrů severozápadně od Brna na železniční trati směr Havlíčkův Brod a Květnice začíná přímo na okraji města. Výlet tedy nevyžaduje auto ani přestupy, z vlaku vyrazíte pěšky a za pár minut jste na začátku výstupu.

Terén je skalnatý a to je hlavní rozdíl proti ostatním pěším trasám v okolí. Po dešti a v zimě bývá kluzký, takže obuv rozhoduje. Vodu si vezměte s sebou, na hřebeni ji neseženete.

Pokud chcete více tras bez auta, podívejte se na širší nabídku výletů po okolí Brna, kam Květnice patří mezi ty náročnější.

Co spojit s výletem

Květnice se dá dobře doplnit dalšími cíli, protože Tišnovsko je na výlety bohaté a většina míst je dostupná po stejné trati nebo krátkou cestou od nádraží.

Tišnov. Historické náměstí, radnice a klidné město pod horou. Přehled najdete v průvodci Tišnovem.
Porta coeli. Cisterciácký klášter v Předklášteří, zhruba dva kilometry od tišnovského náměstí, s proslulým vstupním portálem.
Hrad Pernštejn. Jeden z nejlépe zachovaných moravských hradů, leží dál po trati směr Nedvědice. Více v článku o výletu na hrad Pernštejn.

Návštěvu Květnice lze spojit i s pokračováním na Babí lom, který leží stejným směrem. Na jeden den je to ale hodně, spíš si vyberte jeden hlavní cíl a Květnici k němu přidejte jako dopolední rozcvičku.

Sezónnost a tipy

Nejhezčí je Květnice na jaře a v časném létě, kdy kvete teplomilná květena a doubravy jsou plné života. Léto přináší stín v lese i výhled z odkrytých skal, jen v největším horku volte ranní hodiny. Podzim barví stráně a nabízí čistý vzduch pro daleké výhledy.

V zimě je výstup možný, ale skály a kořeny bývají kluzké a namrzlé, proto zvažte podmínky a pevnou obuv. Ať jdete kdykoli, počítejte s tím, že se v údolí stmívá dřív, a naplánujte návrat s rezervou.

Časté dotazy

Jak vysoká je Květnice?

Vrchol má 470 metrů, leží na severozápadním okraji Tišnova.

Co jsou Malá a Velká skála?

Dvě strážné skály, které vrch tvoří a ze kterých je nejlepší výhled.

Jak dlouhá je naučná stezka?

7,2 kilometru, má třináct zastavení.

Jak dlouhý je výstup na Velkou skálu?

Zhruba dva kilometry s převýšením kolem 200 metrů.

Jak hluboká je Květnická propast?

76,5 metru.

Dají se jeskyně navštívit?

Nedají, nejsou zpřístupněné jako v Moravském krasu. Podzemí je věcí speleologů.

Je Květnice chráněná?

Ano, je to přírodní památka. Ochrana platí od roku 1950 a území má rozlohu přes 127 hektarů.

Jaké vzácné rostliny na Květnici rostou?

Teplomilná doubrava s dubem pýřitým, kavyly, oman oko Kristovo, plamének přímý a lesní orchideje okrotice červená a hlístník hnízdák.

Najdu na Květnici ametyst?

Květnice je známé naleziště ametystu, sběr ale v chráněném území nepatří mezi turistické aktivity.

Jak se na Květnici dostanu z Brna?

Vlakem do Tišnova, kopec začíná na okraji města.

Je trasa náročná?

Terén je skalnatý a po dešti nebo v zimě kluzký. Ze zdejších pěších cílů je nejnáročnější.

Dá se výlet spojit s dalšími cíli?

Ano, s Tišnovem, klášterem Porta coeli v Předklášteří i s hradem Pernštejn po stejné trati.

Kam dál

Pěší výlety z Brna - další trasy bez auta
Babí lom - kratší výlet stejným směrem
Výlety po okolí Brna - další cíle