Babice nad Svitavou oslavily v roce 2025 660 let od první písemné zmínky. Za tu dobu vesnici několikrát vypálili vojáci a požáry, přečkala morové rány i dvě světové války. Nejstarší stavbou je kostel sv. Jana Křtitele s gotickým jádrem, ve 20. století přibyla škola, sokolovna a nové čtvrti. Přehled vychází z obecního webu, kronikářských textů v Babickém zpravodaji a seznamu kulturních památek.
V kostce
- 1365: první písemná zmínka
- 15. století: gotický kostel
- 1645: Švédové vypálili ves i tvrz
- 1767: první školní budova
- 1893 a 1901: hasiči a Sokol
- 2003: znak a vlajka obce
Obsah: Jméno a první zmínka · Kostel sv. Jana Křtitele · Války, požáry a Prusové · Škola, spolky a republika · Tři kulturní památky · Jak rostla obec · Osobnosti a znak obce
Jméno a první zmínka
Babice se poprvé objevují v moravských zemských deskách v roce 1365. Čeněk Krušina z Lichtenburka tehdy své družce Dorotě přidělil věnem hrad Ronov s lesy a vesnicemi, mezi nimiž byly vedle Babic i Vranov, Kanice, Březina, Habrůvka a Obřany. Jazykovědci podle Wikipedie odvozují jméno od obyvatel žijících pod vrchem Baba jihovýchodně od vsi. Lidová etymologie, kterou uvádí program rozvoje obce, ho spojuje s Bábou, slovanskou bohyní mračen. Archeolog Marek Peška ale upozornil, že nálezy na území zástavby jsou starší než první zápis.
Po zániku Ronova patřily Babice k dalším panstvím v okolí, nakonec k rozsáhlému pozořickému panství, v němž byly podle zpravodaje druhou největší osadou. Nad vesnicí na úbočí Stádel stávala podle místní tradice tvrz. Program rozvoje obce uvádí, že Babice vznikly jako hornická obec, v okolních lesích zůstaly stopy po těžbě železné rudy a nejznámějším dolem je Malá Macocha na severozápadním okraji obce. Staré Babice se tísnily kolem návsi pod kostelem, na západě je chránila hluboká údolí.
Kostel sv. Jana Křtitele
Farní kostel sv. Jana Křtitele je jednolodní gotická stavba z poloviny 15. století, zpravodaj uvádí rok 1448. Ve druhé polovině 18. století byl barokně přestavěn, dostal sakristii a věž a v roce 1876 se věž zvýšila asi o pět a půl metru. Uvnitř jsou křtitelnice ze 17. nebo 18. století, obraz Křest Páně z roku 1881 od Emila Pirchana a zvon z roku 1766. Varhany pocházejí pravděpodobně z některé brněnské synagogy a v roce 2010 prošly generální opravou. Při opravě v roce 1994 se otevřela schránka v báni s listinami z let 1792 až 1876. Farnost dnes spravuje Babice, Kanice a Řícmanice.
Války, požáry a Prusové
Ve třicetileté válce byla vesnice několikrát vypleněna a v roce 1645 ji i s tvrzí vypálilo švédské vojsko táhnoucí na Nový hrad. Po válce ji vrchnost dosídlila Němci ze severní Moravy. Velké požáry zasáhly Babice v letech 1807, 1824 a 1850, v roce 1809 tu byli francouzští vojáci. Při epidemii v roce 1831 vznikl na Újezdě hřbitov, kde bylo podle zpravodaje pohřbeno 241 lidí, zrušen byl v roce 1870 a zůstal po něm kříž.
Za prusko-rakouské války obsadily Babice v červenci 1866 setniny pruské gardové jízdy a v srpnu prapor pěchoty s dělostřelectvem, vesnice byla vydrancována. Podle opisu z pamětní knihy obce přimíchal sedlák Josef Had vojákům do jídla arzenik, nikdo ale nezemřel. Prusové hrozili vypálením obce, Hada odvedli a po uzavření míru ho propustili. Jako dík, že obec nevypálili a že ji minula cholera, postavili místní kříž u silnice do Křtin. Po restaurování ho farář znovu posvětil 11. ledna 2026.
Škola, spolky a republika
Učit se v Babicích začalo v roce 1763 v pronajaté světnici. O čtyři roky později postavil zábrdovický klášter premonstrátů před kostelem první školní budovu, do které chodily i děti z Kanic a Adamova. V letech 1905 až 1906 vznikla pod vedením ředitele Antonína Bobrovského nová škola, ve které se učí dodnes. Stará škola se přestavěla na hasičskou zbrojnici, obecní knihovnu a zasedací místnost a jako zbrojnice slouží i dnes. Dnešní školu popisuje článek úřady a služby v Babicích.
V roce 1893 vznikl hasičský sbor, o pět let později čtenářský spolek Svatopluk a v roce 1901 Sokol. Za první republiky vyrostla pod vesnicí nová čtvrť, lidé upravili cestu k železniční zastávce a obec se stala oblíbeným letoviskem. V první světové válce padlo 29 babických mužů. Na jaře 1945 stála fronta v obci téměř dva týdny a kostel utrpěl vážné škody. Dnešní spolky shrnuje článek akce a spolky v Babicích.
Tři kulturní památky
| Památka | Kde | Popis |
|---|---|---|
| Kostel sv. Jana Křtitele | střed obce | gotický kostel z 15. století, barokně přestavěný |
| Busta Josefa Hybeše | křižovatka cest v obci | bronzová busta na kamenném soklu |
| Pomník Rudé armády | jihozápadní část obce | pomník z roku 1945 nad hrobem padlého letce |
Ústřední seznam kulturních památek vede v katastru Babic tyto tři položky. Bustu Josefa Hybeše odhalili podle zpravodaje na jaře 1951 v parku na Újezdě a jejím autorem je malíř a sochař František Pokorný. Hrad Ronov, Nový hrad, jeskyně Býčí skála ani Stará huť v Josefově v katastru Babic neleží.
Na ostrožně mezi obcí a Býčí skálou nad Křtinským údolím jsou zbytky zaniklého Hrádku u Babic. Vznikl odhadem koncem 13. století, listiny o něm nejsou a dochoval se základ věže, kolem vede žlutá značka. V obci stojí Stará škola číslo 15, dnešní hasičská zbrojnice s věží na sušení hadic, obnovená v letech 2004 až 2010. Pamětihodností je i sokolovna, kterou pomohl financovat továrník František Richtr. Cesty k Hrádku popisuje článek příroda a výlety.
Jak rostla obec
| Sčítání | Obyvatel | Domů |
|---|---|---|
| 1869 | 627 | 96 |
| 1930 | 1 041 | 204 |
| 1950 | 1 063 | 267 |
| 1991 | 834 | 286 |
| 2011 | 1 021 | 352 |
| 2021 | 1 383 | 469 |
Do poloviny 20. století obec rostla, pak počet obyvatel klesal a minimum měla koncem osmdesátých let. Po roce 2000 přišla velká výstavba rodinných domů a Babice se během dvou desetiletí rozrostly o víc než polovinu. K 1. lednu 2026 tu podle ČSÚ žilo 1 465 lidí.
Osobnosti a znak obce
Kronikáři řadí na první místo učitele Antonína Bobrovského, který v Babicích působil 37 let, založil pěvecký sbor a divadelní družinu a stál u zrodu hasičů. Historik a kronikář Karel Ladislav Páral sepsal dějiny obce, malíř a sochař František Pokorný vytvořil místní pomníky i výzdobu sokolovny. Z Babic pocházel sedlák, spisovatel a senátor Jaroslav Marcha, tenorista brněnské opery Jiří Olejníček a malíř a grafik Josef Krejčiřík.
Znak a vlajku udělil obci předseda Poslanecké sněmovny 25. listopadu 2003. V modrém štítě je snížený zlatý hrot s modrým tlapatým procesním křížem, vpravo zlatý dubový list a vlevo vyrůstající zlatý smrk s černým kmenem. Vlajka je modrá se zlatým klínem, v němž je modrý procesní kříž. Oslavy 600 let obce se konaly v roce 1965, k 650. výročí v roce 2015 vyšly dvě knihy kronikáře Josefa Pidry.
Celou obec shrnuje průvodce Babicemi nad Svitavou, další obce najdete v rozcestníku obcí v okolí Brna.
Časté dotazy
Kdy jsou Babice nad Svitavou poprvé zmíněny?
V roce 1365 v moravských zemských deskách, v souvislosti s hradem Ronov.
Odkud má obec jméno?
Podle jazykovědců od obyvatel žijících pod vrchem Baba, lidová etymologie ho spojuje s bohyní Bábou.
Jak starý je kostel v Babicích?
Má gotické jádro z poloviny 15. století, zpravodaj uvádí rok 1448.
Komu je kostel zasvěcen?
Sv. Janu Křtiteli.
Jaké kulturní památky jsou v Babicích?
Kostel sv. Jana Křtitele, busta Josefa Hybeše a pomník Rudé armády.
Kdy Babice vypálili Švédové?
V roce 1645, spolu s tvrzí.
Co se stalo v Babicích v roce 1866?
Obec obsadila a vydrancovala pruská armáda, na památku záchrany vznikl kříž u silnice do Křtin.
Od kdy je v Babicích škola?
Učí se tu od roku 1763, dnešní budova stojí od roku 1906.
Kdy vznikl hasičský sbor a Sokol?
Hasiči v roce 1893, Sokol v roce 1901.
Co je Hrádek u Babic?
Zaniklý hrad na ostrožně nad Křtinským údolím v katastru Babic.
Kdy obec získala znak?
25. listopadu 2003.
Kdo byl Antonín Bobrovský?
Učitel a ředitel školy, zakladatel pěveckého sboru a divadelní družiny, působil v Babicích 37 let.
Proč se obec jmenuje nad Svitavou?
Přívlastek dostala v roce 1960, aby se odlišila od Babic u Rosic ve stejném okrese.