Lesní mateřská škola Sýkorka v Brně

Lesní mateřská škola Sýkorka patří k nejstarším zařízením svého druhu v Brně. Vznikla v roce 2011, v době, kdy byla lesní pedagogika v České republice teprve na začátku své cesty a kdy si mnoho rodičů teprve zvykalo na myšlenku, že předškolní dítě může trávit celý den venku bez klasické zděné třídy. Provozovatelem je nezisková organizace Frank Bold prostřednictvím iniciativy Frank Bold Kids, což školce dává neziskové, hodnotově ukotvené zázemí a dlouhodobou stabilitu.

Sýkorka sídlí na Mokré Hoře na okraji Brna a od roku 2016 provozuje také sesterskou pobočku, Lesní klub Medlánka. Obě pracoviště spojuje stejná filozofie: děti se nejlépe rozvíjejí v přímém kontaktu s přírodou, v malém kolektivu a v rytmu, který kopíruje střídání ročních dob a počasí. Namísto herny s kobercem a plastovými hračkami je hlavní učebnou les, louka a zahrada.

Následující text vysvětluje, co lesní pedagogika obnáší, jak vypadá běžný den v Sýkorce, jaké má celoroční pobyt venku doložené přínosy a na co se ptát, pokud o zápisu do lesní školky uvažujete. Konkrétní údaje o zařízení najdete na webu skolkasykorka.cz, obecný kontext slouží k tomu, abyste dokázali posoudit, zda tento směr sedí vaší rodině.

Aktualizováno 17. července 2026

🔗 Oficiální web školky (skolkasykorka.cz) →

Co je lesní pedagogika a odkud pochází

Lesní pedagogika je vzdělávací přístup, v němž se většina času tráví venku, v přírodním prostředí, za takřka jakéhokoli počasí. Kořeny má ve Skandinávii a v německy mluvících zemích, kde takzvané Waldkindergarten fungují po desítky let. Základní myšlenka je jednoduchá: příroda sama nabízí nepřeberné množství podnětů, materiálů a situací, které dítě přirozeně vedou k učení, pohybu, spolupráci i řešení problémů. Namísto předem připravených didaktických pomůcek se pracuje s tím, co les právě nabízí, tedy s klacky, kameny, listím, blátem, sněhem, potokem nebo hmyzem.

V lesní školce se nesnižuje důraz na vzdělávací obsah, mění se pouze jeho forma. Matematické představy si dítě buduje počítáním šišek, jazykové dovednosti při vyprávění a pojmenovávání nálezů, přírodovědné poznatky přímým pozorováním proměn stromu během roku. Pedagog zde není přednášející u tabule, ale spíše průvodce, který dětskou zvídavost sleduje, podporuje a citlivě rozvíjí.

Sýkorka jako jedna z prvních brněnských lesních školek pomáhala tento směr v regionu etablovat. Její dlouhá historie znamená, že za sebou má léta zkušeností s tím, jak les jako prostředí využívat bezpečně a smysluplně po celý rok.

Zázemí: týpí, maringotka a zahrada

Typickým rysem lesních školek je absence velké budovy. Zázemí tvoří jednoduché, ale funkční prvky, které umožňují dětem být venku i v nepřízni počasí. V lesních klubech se běžně setkáte s týpí, maringotkou, jurtou nebo zateplenou boudou. Tyto prostory slouží jako útočiště před největším mrazem či deštěm, jako místo k převlékání, k odpolednímu odpočinku a k ohřátí, nikoli však jako hlavní dějiště dne.

Ohniště, venkovní dílna, zahrada s prvky přírodní zahrady a přilehlý les jsou tím pravým prostorem, kde se odehrává většina aktivit. Děti se učí manipulovat s reálnými nástroji, pozorovat, jak se topí, jak se peče na ohni, jak roste zelenina. Právě proto je pro lesní školku klíčové kvalitní oblečení a obutí, o čemž se dozvíte více v části o adaptaci a praktických tipech.

Rytmus, kdy je zázemí spíše doplňkem a hlavní scénou je venkovní prostor, vede děti k tomu, že nepohodu vnímají jako běžnou součást života, nikoli jako důvod zůstat uvnitř. Toto nastavení je pro rodiče často největší změnou oproti představě klasické školky.

Celoroční pobyt venku a jeho přínosy

Heslo lesních školek zní, že neexistuje špatné počasí, jen špatné oblečení. Pobyt venku za každého počasí, od letního vedra po zimní mráz, přináší dětem řadu doložených výhod. Odborná i praktická zkušenost opakovaně ukazuje, že děti trávící mnoho času venku bývají méně náchylné k běžným respiračním nemocem, protože se nezdržují dlouho v uzavřených, přetopených a přeplněných prostorech, kde se infekce snadno šíří.

Pobyt v přírodě rozvíjí hrubou motoriku, rovnováhu a koordinaci intenzivněji než rovná podlaha herny. Nerovný terén, kořeny, kopce a přírodní překážky nutí tělo neustále reagovat a přizpůsobovat se. S tím souvisí i budování odolnosti a samostatnosti: dítě se učí odhadovat vlastní síly, zvládat drobné nepohodlí a spoléhat se samo na sebe.

Neméně důležitý je vztah k přírodě, který si děti budují každodenním kontaktem s ní. Nejde o abstraktní ekologickou teorii, ale o prožitou zkušenost, kdy dítě sleduje proměny lesa v čase, poznává rostliny a živočichy a přirozeně si osvojuje úctu k živému světu. Tato vnitřní vazba bývá pevnějším základem pro pozdější ohleduplnost k prostředí než jakákoli poučka.

Co obnáší předškolní vzdělávání

Předškolní vzdělávání je první stupeň vzdělávací soustavy a jeho cílem není naučit dítě číst a psát, nýbrž rozvíjet celou jeho osobnost. Sleduje oblasti tělesného rozvoje, poznávacích schopností, řeči, sociálních dovedností i citového a hodnotového ustavení. Klíčovým nástrojem je hra, protože právě skrze ni se malé dítě učí nejpřirozeněji.

V lesní školce se tyto cíle naplňují prostřednictvím přírodního prostředí. Rozvoj řeči probíhá při každodenním vyprávění, pojmenovávání a sdílení zážitků, sociální dovednosti se tříbí v malém kolektivu, kde se děti musí domlouvat a spolupracovat, a poznávací schopnosti se opírají o přímé pozorování a experimentování. Vzdělávací obsah tak není chudší, jen je podán jinou cestou.

Poslední rok před nástupem do základní školy je v České republice povinný. I lesní školky, respektive lesní kluby, s tímto obdobím pracují a připravují děti tak, aby přechod do školy zvládly. Konkrétní právní zařazení daného pracoviště je vhodné si ověřit přímo u provozovatele.

Jak vypadá běžný den

Den v lesní školce má pevný, opakující se rytmus, který dětem dává jistotu a orientaci. Začíná ranním scházením v zázemí či na smluveném místě, následuje ranní kruh, v němž se děti pozdraví, řeknou si, co je čeká, a naladí se na společný program. Rytmus a rituály jsou pro předškolní dítě zásadní, protože nahrazují potřebu neustálých pokynů a dávají dni srozumitelnou strukturu.

Po ranním kruhu obvykle následuje výprava do lesa nebo řízená i volná činnost venku, prokládaná svačinou. Děti mají dostatek prostoru pro volnou hru, která je v tomto věku hlavním motorem učení, ale i pro tematické aktivity vedené průvodci. Odpoledne bývá vyhrazeno odpočinku a klidnějším činnostem.

Roční rytmus je pro lesní školku stejně důležitý jako ten denní. Program přirozeně sleduje střídání ročních dob, tradice a svátky. Děti tak prožívají celý koloběh roku, od jarního rašení přes letní hojnost a podzimní sklizeň až po zimní ztišení, a učí se vnímat čas v souvislostech přírody.

Adaptace a praktické tipy pro rodiče

Nástup do školky je pro dítě velký krok a v lesním prostředí se k obvyklé adaptaci přidává i zvykání na dlouhý pobyt venku. Doporučuje se nespěchat, dopřát dítěti čas a v prvních dnech případně zkrátit délku pobytu. Klidný a jistý postoj rodiče přenáší na dítě více bezpečí než jakékoli přesvědčování. Užitečné je také s dítětem o školce mluvit dopředu a vyhnout se dlouhému loučení, které úzkost spíše prohlubuje.

Naprostým základem úspěchu v lesní školce je vhodné vybavení. Osvědčuje se vrstvení oblečení, kvalitní nepromokavá bunda a kalhoty, pevná a nepromokavá obuv, náhradní oblečení a v zimě dostatečně teplé vrstvy, rukavice a čepice. Platí, že spokojenost dítěte venku stojí a padá s tím, zda je v suchu a teple.

Rodičům pomáhá, když s dítětem tráví čas venku i mimo školku, aby si na pobyt v přírodě zvyklo jako na běžnou součást života. Dítě, které je zvyklé chodit ven za každého počasí, se v lesní školce zabydlí rychleji a s větší radostí.

Stravování

Stravování je v předškolním věku důležité nejen z hlediska výživy, ale i jako součást budování zdravých návyků a sociálních dovedností. Lesní školky obvykle kladou důraz na kvalitní, sezonní a pokud možno lokální suroviny, které ladí s jejich vztahem k přírodě. Děti se často podílejí na přípravě jednoduchých pokrmů, na pečení na ohni nebo na pěstování a sklizni ze zahrady.

Společné jídlo venku má i výchovný rozměr. Děti se učí umýt si ruce v polních podmínkách, počkat na ostatní, poděkovat a uklidit po sobě. Jídlo tak není jen doplněním energie, ale rituálem, který posiluje kolektiv a samostatnost.

Konkrétní podobu stravování, tedy zda školka vaří sama, odebírá jídlo z externí kuchyně nebo jak řeší svačiny, je vhodné si ověřit přímo u provozovatele, protože se řešení mezi zařízeními liší. Stejně tak je dobré předem probrat případné alergie a stravovací omezení dítěte.

Přijímání dětí a školné

Lesní kluby a soukromé lesní školky se od klasických mateřských škol liší způsobem přijímání. Neřídí se spádovostí podle místa bydliště, ale mají vlastní kritéria a vlastní přijímací proces. To znamená, že o přijetí dítěte nerozhoduje adresa trvalého pobytu, ale zpravidla naplněnost kapacity, termín přihlášení, sourozenecké vazby a soulad rodiny s filozofií zařízení.

Provoz lesního klubu je hrazen ze školného, které rodiče platí za docházku dítěte. Výše školného pokrývá náklady na průvodce, zázemí, stravování a další provoz. Konkrétní ceník, možnosti docházky (celotýdenní i částečné) a případné slevy pro sourozence je nutné ověřit přímo u provozovatele, protože se u každého zařízení liší a mění se v čase.

Vzhledem k tomu, že poptávka po lesních školkách bývá vysoká a kapacity malé, doporučuje se zájem projevit s předstihem, informovat se o termínech zápisu a případně dítě přihlásit co nejdříve. Součástí přijímání bývá i osobní setkání či návštěva, na níž se rodina i školka vzájemně poznají.

Příprava na základní školu

Častou obavou rodičů je, zda dítě z lesní školky zvládne přechod do základní školy stejně dobře jako děti z klasického zařízení. Zkušenosti i odborné pohledy ukazují, že rozhodující pro školní zralost nejsou znalosti písmen a číslic, ale samostatnost, soustředění, schopnost spolupracovat, zvládat neúspěch a dokončit započatou práci. Právě tyto dovednosti lesní prostředí rozvíjí velmi silně.

Předškoláci v lesních klubech pracují s grafomotorikou, předmatematickými představami, rozvojem řeči a soustředění, jen tyto činnosti probíhají často venku a v propojení s přirozenými situacemi. Dítě, které dokáže vydržet u úkolu, řešit problémy a domluvit se s ostatními, mívá pro školu pevný základ.

Pro rodiče je užitečné vnímat přípravu na školu jako společné dílo rodiny a školky. Doma pomáhá čtení, povídání, hry rozvíjející pozornost a jemnou motoriku, ve školce pak systematická práce s předškoláky v posledním roce docházky.

Mokrá Hora a Medlánky: kontext lokality

Mokrá Hora, kde Sýkorka sídlí, je klidná okrajová část Brna spadající pod městskou část Řečkovice a Mokrá Hora. Její poloha na severním okraji města, v blízkosti lesů, polí a přírodních zákoutí, je pro lesní školku ideální. Dítě má takřka za humny prostředí, které lesní pedagogika potřebuje, a přitom je lokalita dobře dostupná z širšího okolí.

Sesterská pobočka Lesní klub Medlánka v Medlánkách rozšiřuje nabídku o další brněnskou lokalitu. Medlánky jsou známé zelení, medláneckými kopci a příznivým prostředím pro rodiny s dětmi, což opět dobře odpovídá potřebám lesního vzdělávání.

Obě lokality spojuje snadný přístup do přírody a rodinná atmosféra menšího zařízení. Pro rodiny z okolních čtvrtí to znamená možnost dopřát dětem každodenní kontakt s přírodou, aniž by musely dojíždět daleko za město.

Časté dotazy

Kdy byla Lesní MŠ Sýkorka založena a kdo ji provozuje?

Sýkorka byla založena v roce 2011 a patří k nejstarším lesním školkám v Brně. Jejím zřizovatelem je nezisková organizace Frank Bold prostřednictvím iniciativy Frank Bold Kids. Sesterská pobočka Lesní klub Medlánka funguje od roku 2016.

Kde Sýkorka sídlí?

Hlavní pracoviště je na Mokré Hoře na severním okraji Brna, na adrese Mokrá Hora 77. Druhou lokalitou je Lesní klub Medlánka v brněnských Medlánkách. Aktuální kontakty a informace najdete na webu skolkasykorka.cz.

Chodí děti ven i v zimě a za deště?

Ano, celoroční pobyt venku za každého počasí je základním principem lesní pedagogiky. Zázemí typu týpí či maringotky slouží k ohřátí, převlékání a odpočinku, ale hlavní program se odehrává venku. Klíčem je kvalitní vrstvené a nepromokavé oblečení.

Jaké přínosy má pro dítě celodenní pobyt v přírodě?

Pobyt venku podporuje otužilost a odolnost vůči běžným nemocem, rozvíjí hrubou motoriku, rovnováhu a koordinaci, posiluje samostatnost a buduje přirozený vztah k přírodě skrze každodenní prožitou zkušenost.

Připraví lesní školka dítě dostatečně na školu?

Ano. Pro školní zralost jsou rozhodující samostatnost, soustředění, schopnost spolupráce a dokončování úkolů, které lesní prostředí rozvíjí velmi intenzivně. V posledním roce se předškoláci věnují i grafomotorice a předmatematickým představám.

Jak funguje přijímání a platí se školné?

Lesní klub nefunguje na principu spádovosti, ale má vlastní kritéria přijímání a docházka je hrazena školným. Konkrétní ceník, formy docházky a termíny zápisu je třeba ověřit přímo u provozovatele, protože kapacity bývají omezené.

Jak probíhá adaptace a co dítě potřebuje s sebou?

Adaptace by měla být klidná a bez spěchu, ideálně s postupným prodlužováním pobytu. Zásadní je vhodné vybavení: vrstvené a nepromokavé oblečení, pevná nepromokavá obuv, náhradní věci a v zimě teplé vrstvy, rukavice a čepice.

Zdroje: oficiální web školky (skolkasykorka.cz) a portál zápisu zapisdoms.brno.cz. Údaje jsou orientační a mohou se měnit; ověřte je přímo u školky. Aktualizováno v červenci 2026.