Bučovice leží zhruba 29 km východně od Brna, na řece Litavě a na severním okraji Ždánického lesa. Město s přibližně 6 500 obyvateli je sídlem obce s rozšířenou působností a nabízí na malé ploše překvapivě hustou vrstvu památek. Vévodí jim renesanční zámek světového významu, k němu se ale řadí barokní kostel, historické náměstí a doklady někdejší židovské komunity. Tento přehled shrnuje, co ve městě stojí za prohlídku a jak si návštěvu poskládat.
Zámek Bučovice: renesance severně od Alp
Zámek je hlavním důvodem, proč do Bučovic zamířit. Patří k nejčistším renesančním stavbám severně od Alp a vznikal v letech 1567 az 1585. Nechal jej postavit Jan Šembera Černohorský z Boskovic, tedy pán z rodu Boskoviců, nikoli Žerotínové, kteří panství získali až později. Arkádové nádvoří s desítkami sloupů a stovkami reliéfů i manýristický Zaječí sál, kde zajíci jednají jako lidé, patří k tomu nejcennějšímu, co u nás z období renesance zůstalo.
Na návrhu se podíleli přední tvůrci své doby: stavba vznikala podle plánů Jacopa Strady a na výzdobě se podílel severoitalský stavitel Pietro Gabri. Právě proto zámek působí jako kus severní Itálie přenesený na Moravu a odlišuje se od pozdějších přestaveb okolních panství. Zaječí sál bývá nazýván převráceným světem, protože jeho výjevy obracejí obvyklé role a ukazují je s ironickým nadhledem.
Objekt spravuje Národní památkový ústav, je přístupný veřejnosti a součástí areálu je i zámecký park. Protože si tato stavba zaslouží samostatný prostor, věnujeme jí vlastní stránku. Podrobný popis interiérů, historie rodu a praktické informace k prohlídce najdete v profilu zámek Bučovice. Zde jej uvádíme jako první bod každé návštěvy města.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Nedaleko zámku stojí farní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Jde o barokní stavbu uváděnou k roku 1641, která tvoří druhou výraznou dominantu městského jádra. Svým hmotovým řešením a vnitřním vybavením doplňuje obraz Bučovic jako města, jehož podoba se formovala od renesance přes baroko až do 19. století. Kostel je přirozeným orientačním bodem při procházce mezi zámkem a náměstím a spolu s nimi vytváří sevřenou historickou trasu, kterou zvládnete pěšky během chvíle.
Zasvěcení Nanebevzetí Panny Marie patří k nejrozšířenějším v českých zemích, o to zajímavější je vidět je právě zde, v přímém sousedství renesančního zámku. Kostel a zámek tak vedle sebe ukazují dvě po sobě jdoucí slohové vrstvy a návštěvník si mezi nimi snadno udělá představu o tom, jak město v raném novověku rostlo a měnilo svou tvář.
Náměstí Svobody a radnice
Srdcem města je náměstí Svobody. Zástavba kolem něj dokládá postupný vývoj Bučovic a nejvýraznější adresou je zdejší radnice, takzvaný Strakošův dům z konce 18. století. Právě odsud se dobře vychází ke všem ostatním památkám, protože zámek, kostel i další zajímavá místa leží v docházkové vzdálenosti. Náměstí zároveň soustřeďuje běžný život města, kavárny a obchody, takže poslouží jako přirozené výchozí i odpočinkové místo během prohlídky.
Kolem náměstí a v přilehlých ulicích si všimněte drobných měšťanských domů a jejich fasád. Bučovice nejsou velké město, o to čitelnější je ale jejich urbanistická logika: vše podstatné se odehrává mezi zámeckým areálem a náměstím. Kdo si chce projít město systematicky, ocení souhrnný průvodce Bučovicemi, který propojuje památky s praktickými informacemi o službách a dopravě.
Barokní kašna se sousoším
Přímo na náměstí stojí barokní kašna se sousoším, další z dokladů toho, že se městské jádro dotvářelo v období baroka. Kašna je vděčným místem pro zastavení a spolu s radnicí tvoří pohledovou osu prostranství. Je to detail, který snadno přehlédnete při spěchu, ale právě takové prvky dávají historickému náměstí jeho charakter. Doporučujeme věnovat mu pár minut a vnímat, jak kašna, radnice a okolní domy dohromady utvářejí jeden celek.
Židovský hřbitov a stopy židovské komunity
Bučovice měly po staletí početnou židovskou komunitu a dochovaný židovský hřbitov je jejím nejvýraznějším hmatatelným dokladem. Připomíná obyvatele, kteří spoluutvářeli hospodářský i společenský život města. Náhrobky a jejich rozvržení bývají cenným pramenem k dějinám takových komunit a i laickému návštěvníkovi napoví, jak dlouhou tradici zdejší židovské osídlení mělo. Zdejší synagoga se do dnešních dnů nedochovala, byla zbořena v roce 1966, proto ji zmiňujeme jen jako historickou skutečnost. Návštěva hřbitova je tichým a důstojným doplněním prohlídky a pomáhá pochopit šíři někdejšího městského společenství i to, jak se proměnilo ve 20. století.
Ždánický les a okolí
Bučovice leží na severním okraji Ždánického lesa, rozsáhlého lesnatého hřbetu jižně od města. Pro návštěvníka to znamená, že prohlídku památek lze snadno spojit s výletem do přírody. Ždánický les nabízí síť cest vhodných k pěší turistice i na kolo a je logickým pokračováním výletu poté, co si projdete městské jádro. Městem navíc protéká řeka Litava, která dává okolí Bučovic měkký ráz údolí mezi lesnatými hřbety. Kdo plánuje delší okruh po regionu, může si otevřít přehled obcí u Brna a naplánovat další zastávky v okolí.
Jak si prohlídku naplánovat
Nejpřirozenější trasa začíná u zámku, pokračuje ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie a končí na náměstí Svobody s radnicí, kašnou a okolními domy. Židovský hřbitov zařaďte jako klidnější zastávku a Ždánický les jako závěr pro ty, kdo chtějí den protáhnout. Celé historické jádro projdete pěšky, vzdálenosti jsou krátké. K prohlídce se hodí naplánovat i přestávku na jídlo, k čemuž poslouží tipy kam na oběd v Bučovicích.
Bučovice zvládnete projít během jednoho dne, a přesto z nich odjedete s pocitem, že jste viděli víc než jen jednu slavnou stavbu. Kombinace evropsky ceněné renesance, barokních detailů a stop dávné židovské komunity dělá z tohoto malého města na Vyškovsku cíl, který se vyplatí zařadit do plánu výletů po okolí Brna. Díky poloze zhruba 29 km východně od Brna je navíc snadno dostupné a je výbornou zastávkou při cestě dál na východ Moravy.