Kostel svatého Petra a Pavla v Jedovnicích vypadá zvenčí jako klidná klasicistní stavba z konce 18. století. Uvnitř se ale skrývá jedna z nejodvážnějších realizací moderního sakrálního umění, jaká v tehdejším Československu vznikla. Do presbytáře jedovnického kostela vstoupila v 60. letech 20. století skupina předních českých výtvarníků a proměnila obyčejný venkovský chrám v místo, kterému se dnes přezdívá učebnice moderního sakrálního umění. Právě kombinace nenápadného exteriéru a mimořádného interiéru dělá z tohoto kostela jeden z hlavních důvodů, proč do Jedovnic zamířit.
Historie stavby
Dnešní kostel byl postaven v letech 1783 az 1785 jako klasicistní jednolodní stavba a nahradil starší svatostánek, který je v obci doložen už ze 13. století. Základy věže jsou přitom podstatně starší a pocházejí z roku 1681. V roce 1822 poškodil kostel požár, při kterém byla zničena střecha, varhany i obraz na hlavním oltáři a roztavily se zvony. Stavba byla následně opravena a po většinu své historie sloužila jako běžný farní kostel bez nároku na uměleckou výjimečnost. Objekt je chráněn jako kulturní památka České republiky. Farnost Jedovnice patří do brněnské diecéze a blanenského děkanátu.
Proč je interiér unikát
Zlomový okamžik přišel v 60. letech 20. století. Mezi lety 1962 az 1965 získal kostel zcela novou moderní výzdobu, kterou pak doplnily práce z let 1970 az 1971 a další úpravy v 80. letech. Vznikla tak jedna z prvních realizací moderního sakrálního umění na území tehdejšího Československa. To, co je dnes vnímáno jako přirozené spojení staré architektury a soudobého výtvarného projevu, bylo v době vzniku odvážným a v podstatě ojedinělým počinem. Presbytář se proměnil v citlivě komponovaný celek, v němž oltářní obraz, sochařské prvky, vitráže i kovové doplňky tvoří jeden promyšlený výtvarný jazyk. Pro tuto ucelenost a rozmanitost použitých technik se výzdobě začalo přezdívat učebnice moderního sakrálního umění 20. století.
Jednotliví autoři a jejich díla
Na výzdobě se podílelo hned několik zásadních jmen českého poválečného umění. Malíř Mikuláš Medek vytvořil moderně pojatý oltářní obraz, datovaný do roku 1963. Sochař Jan Koblasa je autorem sochařské části oltáře a rámu oltářního obrazu, který vznikl v roce 1964. Malíř a architekt Ludvík Kolek stál za celkovou koncepcí oltáře a řešením prostoru a podílel se i na úpravách v lodi. Grafik a malíř Josef Istler navrhl leptaná okna, tedy vitráže v presbytáři. Sochař Karel Nepraš je autorem oltářní mřížky, která dnes slouží jako zábradlí kůru. Setkání těchto tvůrců na jednom místě je samo o sobě výjimečné a z Jedovnic dělá vyhledávaný cíl znalců umění.
Souvislost s undergroundem a zakázaným uměním 60. let
Význam jedovnické výzdoby vynikne teprve v dobovém kontextu. V 60. letech patřilo abstraktní, informelní a duchovně laděné umění k proudům, které oficiální kulturní politika komunistického režimu nepodporovala a často přímo potlačovala. Řada autorů, kteří se na výzdobě podíleli, patřila k výtvarníkům pohybujícím se mimo oficiální okruh, tedy blízko prostředí, jež bývá souhrnně označováno za neoficiální nebo undergroundovou scénu. Sakrální zakázka pro venkovský kostel se v této atmosféře stala výjimečným prostorem svobody, kde mohli tvůrci pracovat s výrazovými prostředky, které by ve veřejném prostoru města jen těžko obstály. Jedovnice tak nejsou jen uměleckou zajímavostí, ale i svědectvím o tom, jakými cestami se v nesvobodné době prosazoval soudobý výtvarný projev.
Jak a kdy navštívit
Kostel je především činným farním chrámem, takže první možností, jak se do interiéru dostat, je účast na bohoslužbě. Časy bohoslužeb se v průběhu roku mění, proto je vhodné si je ověřit předem na stránkách jedovnické farnosti nebo přímo na místě. Prohlídku výzdoby mimo bohoslužby je zpravidla možné domluvit s farářem, ideálně s dostatečným předstihem. Konkrétní otevírací dobu ani termíny prohlídek zde záměrně neuvádíme, protože se mohou měnit. Před návštěvou proto počítejte s tím, že jde o živé bohoslužebné místo, a chovejte se ohleduplně. Kostel se dobře kombinuje s procházkou po centru městyse a s výletem k rekreačnímu rybníku Olšovec.
Poloha v obci
Kostel svatého Petra a Pavla stojí na severním okraji Jedovnic, městyse v okrese Blansko, který leží zhruba 20 kilometrů severovýchodně od Brna a bývá označován za bránu do Moravského krasu. Věž kostela patří k výrazným orientačním bodům obce a je dobře viditelná při příjezdu. Od kostela je to jen kousek k rybníku Olšovec i do centra městyse s obchody a restauracemi. Díky poloze na trase k jeskyním Moravského krasu se návštěva kostela snadno spojí s dalším výletem po okolí.
Praktické informace o dopravě, ubytování a dalších tipech najdete v průvodci po Jedovnicích. Přehled dalších zajímavostí nabízí článek co vidět v Jedovnicích. Kostel se dá zařadit i do širšího plánu, když míříte za přírodou do Moravského krasu nebo hledáte další obce v okolí Brna.
Časté dotazy
Kdy byl kostel v Jedovnicích postaven?
Dnešní klasicistní kostel svatého Petra a Pavla byl postaven v letech 1783 az 1785. Nahradil starší svatostánek doložený už ve 13. století a základy věže pocházejí z roku 1681.
Čím je interiér kostela výjimečný?
Kostel má mimořádnou moderní výzdobu z let 1962 az 1965 s doplňky z let 1970 az 1971 a z 80. let. Patří k prvním dílům moderního sakrálního umění v tehdejším Československu.
Kdo vytvořil moderní výzdobu kostela?
Na výzdobě se podíleli Mikuláš Medek, Jan Koblasa, Ludvík Kolek, Josef Istler a Karel Nepraš, tedy přední jména českého poválečného výtvarného umění.
Co konkrétně vytvořil Mikuláš Medek?
Mikuláš Medek je autorem moderně pojatého oltářního obrazu z roku 1963. Rám tohoto obrazu a sochařskou část oltáře doplnil o rok později Jan Koblasa.
Proč se výzdobě říká učebnice moderního sakrálního umění?
Označení vzniklo díky tomu, že na malém prostoru presbytáře jsou zastoupeny malba, sochařská tvorba, vitráže i kovové prvky od několika významných autorů. Celek tak působí jako přehled soudobého sakrálního umění 20. století.
Lze kostel navštívit i mimo bohoslužby?
Prohlídku výzdoby mimo bohoslužby je obvykle možné domluvit s farářem. Časy bohoslužeb i možnosti prohlídek se mění, proto je vhodné si je ověřit předem u jedovnické farnosti.
Kde v Jedovnicích kostel stojí?
Kostel se nachází na severním okraji městyse Jedovnice v okrese Blansko. Jeho věž je výrazným orientačním bodem a od kostela je blízko k rybníku Olšovec i do centra obce.