Vladimír Vetterl patří k předním českým biofyzikům a je považován za jednoho ze zakladatelů bioelektrochemie u nás. Celý svůj vědecký život spojil s Brnem, kde se narodil a kde po desetiletí působil v Biofyzikálním ústavu tehdejší Československé akademie věd. Zabýval se chováním nukleových kyselin a jejich stavebních složek na rozhraní elektrod a jeho práce získaly uznání i za hranicemi republiky. Za svůj přínos obdržel Zlatou medaili Jaroslava Heyrovského, jedno z nejvýznamnějších domácích ocenění v oblasti chemických věd.
Kdo byl Vladimír Vetterl a čím je důležitý
Vladimír Vetterl se narodil roku 1934 v Brně a proslul jako biofyzik, který stál u počátků bioelektrochemie v českém prostředí. Bioelektrochemie je obor na pomezí fyziky, chemie a biologie. Zkoumá, jak se biologicky významné látky chovají v elektrickém poli a na rozhraní mezi elektrodou a roztokem. Vetterl tomuto směru zasvětil podstatnou část kariéry a pomohl u nás vybudovat vědeckou školu, která na jeho práci navazuje dodnes.
Jeho význam nespočívá jen v jednotlivých výsledcích, ale i v tom, že obor systematicky rozvíjel a předával dalším generacím. Věnoval se studiu chování bází a nukleosidů, tedy základních stavebních prvků nukleových kyselin, na povrchu rtuťové elektrody. Právě propojení citlivých elektrochemických metod s otázkami molekulární biologie z něj učinilo respektovanou osobnost v mezinárodním měřítku.
Vědecká dráha v Biofyzikálním ústavu
Rozhodující část života Vladimíra Vetterla je spjata s Biofyzikálním ústavem Československé akademie věd v Brně. Do tohoto pracoviště nastoupil koncem 50. let a zůstal mu věrný po celou aktivní kariéru, tedy zhruba půl století. Ústav patřil a patří k předním evropským centrům výzkumu nukleových kyselin a Vetterl se stal jednou z jeho výrazných postav.
Postupně prošel celou akademickou dráhou od mladého vědeckého pracovníka až po profesora biofyziky. Získal vědecké hodnosti kandidáta i doktora věd a v 90. letech byl jmenován profesorem. Vychoval řadu žáků a spolupracovníků, kteří jeho metodické postupy dále rozvíjeli. Díky jeho práci se brněnská biofyzika stala pojmem, o který se opírá dobrá pověst zdejšího výzkumu.
Odkaz a čím proslul
Nejznámějším Vetterlovým vědeckým počinem je objev takzvané dvojrozměrné kondenzace bází a nukleosidů na povrchu elektrody. Zjednodušeně jde o jev, při kterém se molekuly na rozhraní elektrody uspořádávají do tenké, plošně organizované vrstvy. Tento poznatek pomohl lépe porozumět tomu, jak se složky nukleových kyselin chovají v prostředí blízkém živé buňce, a otevřel cestu k citlivějším metodám jejich studia.
Právě za tento objev obdržel Vladimír Vetterl v roce 1994 Zlatou medaili Jaroslava Heyrovského, udělovanou za zásluhy o rozvoj chemických věd. Ocenění nese jméno jediného českého nositele Nobelovy ceny za chemii a řadí se k nejprestižnějším domácím vyznamenáním v oboru. V roce 1999 mu byla udělena také Stříbrná medaile Univerzity Palackého. Tato ocenění dokládají, jak vysoko byla jeho práce hodnocena odbornou obcí.
Vazba na Brno a spolupráce s univerzitou
Brno bylo pro Vladimíra Vetterla rodným městem i celoživotním působištěm. Nejenže se zde narodil, ale prožil tu celou svou vědeckou kariéru, aniž by ho lákalo trvale odejít jinam. Jeho příběh je tak ukázkou toho, že špičkovou vědu bylo možné dělat přímo v Brně, na domácí půdě.
Vetterl úzce spolupracoval s Masarykovou univerzitou. Působil ve spojení s Přírodovědeckou fakultou, kde se výuka a výzkum dotýkaly fyzikální elektroniky a biofyziky, a rozvíjel také kontakty s Lékařskou fakultou. Propojení základního výzkumu s medicínou se projevilo mimo jiné v otázkách spojených s materiály pro implantologii, kde se poznatky o chování molekul na površích ukázaly jako užitečné. Díky tomu jeho práce překročila hranice úzce vymezeného oboru a našla uplatnění i v aplikované oblasti.
Kde v Brně najdete jeho stopu
Nejhmatatelnější připomínkou Vladimíra Vetterla v Brně je jeho hrob na Ústředním hřbitově na Vídeňské ulici, kde je pohřben. Ústřední hřbitov je místem posledního odpočinku mnoha osobností spjatých s městem a nabízí tichý prostor k zamyšlení nad jejich odkazem.
Jeho vědecká stopa však žije dál především v Biofyzikálním ústavu, dnes součásti Akademie věd České republiky, a v okruhu badatelů, kteří na jeho metody navazují. Pokud vás zajímají velké postavy zdejší minulosti, prohlédněte si i další slavné brněnské rodáky nebo přehled zaměřený na badatele spjaté s Brnem.
Zajímavosti o Vladimíru Vetterlovi
Vetterl je dokladem toho, že se dá celý produktivní život strávit na jednom pracovišti a přesto dosáhnout mezinárodního uznání. Do Biofyzikálního ústavu nastoupil jako mladý vědec a zůstal mu věrný až do doby, kdy završoval svou aktivní dráhu. Taková kontinuita je ve vědě spíše vzácná a svědčí o hlubokém vztahu k oboru i k domácímu prostředí.
Zajímavé je i to, jak jeho práce propojila zdánlivě vzdálené světy. Metody původně vyvinuté pro studium elektrochemických dějů posloužily k pochopení chování molekul, které jsou základem dědičnosti. Brno tak díky němu není jen městem hradu a piva, ale i místem, kde se rozvíjela věda na rozhraní fyziky, chemie a biologie.
Časté dotazy o Vladimíru Vetterlovi
Kdo byl Vladimír Vetterl?
Byl to významný český biofyzik a jeden ze zakladatelů bioelektrochemie u nás. Celou kariéru působil v Biofyzikálním ústavu v Brně a zabýval se chováním nukleových kyselin na elektrodách.
Proč je Vladimír Vetterl spjatý s Brnem?
V Brně se narodil a prožil zde celý svůj vědecký život. Působil v brněnském Biofyzikálním ústavu a je pohřben na Ústředním hřbitově ve městě.
Čím se Vladimír Vetterl proslavil?
Nejvíce proslul objevem dvojrozměrné kondenzace bází a nukleosidů na povrchu elektrody. Tento poznatek přispěl k pochopení chování složek nukleových kyselin a k rozvoji citlivých metod jejich studia.
Co je bioelektrochemie?
Je to obor na pomezí fyziky, chemie a biologie, který zkoumá chování biologicky významných látek v elektrickém poli a na rozhraní elektrody a roztoku. Vladimír Vetterl patří k jeho zakladatelům v českém prostředí.
Kde Vladimír Vetterl pracoval?
Působil v Biofyzikálním ústavu tehdejší Československé akademie věd v Brně, kde strávil prakticky celou svou vědeckou kariéru. Toto pracoviště patří k předním centrům výzkumu nukleových kyselin.
Jaké ocenění Vladimír Vetterl získal?
V roce 1994 obdržel Zlatou medaili Jaroslava Heyrovského za zásluhy o rozvoj chemických věd. V roce 1999 mu byla udělena také Stříbrná medaile Univerzity Palackého.
Spolupracoval Vladimír Vetterl s Masarykovou univerzitou?
Ano. Úzce spolupracoval s Přírodovědeckou fakultou i Lékařskou fakultou Masarykovy univerzity a propojoval základní výzkum s praktickými otázkami, mezi nimi i s oblastí materiálů pro medicínu.
Byl Vladimír Vetterl profesorem?
Ano, byl profesorem biofyziky. Prošel celou akademickou dráhou od vědeckých hodnostní až po jmenování profesorem a vychoval řadu žáků a spolupracovníků.
Kde v Brně najdu jeho připomínku?
Je pohřben na Ústředním hřbitově na Vídeňské ulici v Brně. Jeho odborný odkaz žije dál v Biofyzikálním ústavu a v práci badatelů, kteří na jeho metody navazují.
Kde se o Vladimíru Vetterlovi dozvím více?
Základní ověřené údaje najdete v encyklopedii dějin města Brna a v přehledech věnovaných brněnským vědcům a slavným rodákům města.
