Otto Eisler patří k okruhu brněnských funkcionalistů, kteří v meziválečném období proměnili město v jednu z evropských laboratoří moderní architektury. Působil přímo v Brně, měl zde vlastní projekční kancelář a mnohé své stavby realizoval ve spolupráci se svými bratry, kteří vlastnili stavební a dřevařské podniky. Dodnes je s jeho jménem nejsilněji spojena jediná dochovaná brněnská synagoga na Skořepce. Jeho životní příběh přitom neurčila jen architektura, ale i to, že přežil věznění v koncentračním táboře a následný pochod smrti.
Kdo byl Otto Eisler a čím je důležitý
Otto Eisler se narodil roku 1893 v Bystřici nad Pernštejnem do početné židovské rodiny. Architekturu studoval na německé technické vysoké škole v Brně a praktické zkušenosti sbíral ve významných středoevropských ateliérech. Prošel prostředím kolem Heinricha Tessenowa ve Vídni a měl kontakt s ateliérem Waltera Gropia ve Výmaru, tedy s jedním z hlavních center evropské moderny. Udržoval také kontakty s vlivným architektem Adolfem Loosem.
Díky tomuto rozhledu se Eisler stal jedním z mála brněnských architektů své generace, jehož práce našly ohlas i za hranicemi Československa. Jeho tvorba nezůstala uzavřená v regionu, ale zapojila se do mezinárodní debaty o tom, jak má vypadat moderní dům, byt a veřejná stavba. Právě to z něj dělá osobnost, kterou stojí za to připomínat vedle dalších velkých jmen brněnského funkcionalismu.
Vazba na Brno a rodinné ateliéry
Brno bylo pro Eislera domovským i pracovním městem. Otevřel si zde vlastní architektonickou kancelář a úzce spolupracoval se svými bratry Arturem a Mořicem, kteří vedli stavební firmu, a s bratrem Hugem, který provozoval dřevařské stavební podniky. Toto rodinné zázemí bylo pro jeho práci klíčové. Architekt mohl navrhovat a zároveň se spolehnout na to, že jeho projekty realizuje rodinná stavební firma, což mu dávalo neobvyklou volnost i kontrolu nad výslednou kvalitou.
Spojení projekční kanceláře a stavebního podniku bylo v meziválečném Brně silnou konkurenční výhodou. Eislerovy domy tak nejsou jen kresbami na papíře, ale promyšlenými realizacemi, u nichž šel návrh a provedení ruku v ruce. Právě proto se řada z nich dochovala a dodnes patří k dokladům brněnské moderny.
Nejznámější brněnské stavby
K nejcennějším Eislerovým realizacím patří dvojdům na Lipové ulici. Právě tato stavba se objevila v katalogu slavné výstavy The International Style, kterou roku 1932 uspořádalo newyorské Museum of Modern Art. Výstava definovala takzvaný mezinárodní styl a shrnula to nejlepší z tehdejší světové moderny. Zařazení brněnského domu mezi vybrané příklady je dokladem, že Eislerova práce obstála v mezinárodním srovnání.
Dalším ceněným dílem je takzvaný dům pro dva mládence na Neumannově ulici, který Eisler realizoval na přelomu dvacátých a třicátých let. Jde o citlivé řešení bydlení, jaké funkcionalisté rádi promýšleli jako odpověď na nové životní styly své doby. K jeho brněnské tvorbě patří i další nájemní a činžovní domy, mimo jiné stavba s charakteristickými půlkruhovými balkony.
Synagoga na Skořepce, jediná dochovaná v Brně
Nejvýznamnějším Eislerovým dílem je funkcionalistická synagoga ortodoxního spolku Agudas Achim na ulici Skořepka, dokončená v polovině třicátých let. Jde o jedinou dochovanou brněnskou synagogu a zároveň o vzácný příklad moderní sakrální architektury. Namísto historizující výzdoby zvolil Eisler střídmý, věcný výraz funkcionalismu a ukázal, že i modlitebna může být navržena v duchu nejmodernějších architektonických principů své doby.
Synagoga na Skořepce je díky tomu považována za jednu z nejmladších synagog na Moravě a za jedinou v širším regionu, která dodnes slouží svému původnímu účelu. Pro Brno má mimořádnou hodnotu nejen architektonickou, ale i jako připomínka bohatého židovského života, který ve městě před druhou světovou válkou existoval.
Válečný osud a poválečný návrat
Eislerův život zásadně poznamenala druhá světová válka. Na konci třicátých let byli bratři zatčeni gestapem. Otto se pokusil uniknout přes Norsko, při snaze dostat se do Švédska však byl zadržen a následně deportován do koncentračního tábora v Osvětimi. Tam se setkal se svým bratrem Mořicem a společně později prošli pochodem smrti do Buchenwaldu, kde se dočkali osvobození. O tomto období se sluší psát věcně a s úctou k tomu, čím prošel.
Po válce se Eisler vrátil do Brna, kde strávil zbytek života. Rodinná stavební firma byla obnovena a on se dál věnoval odborné práci. V pozdějších letech se mimo jiné zapojil do činnosti spojené s brněnskou botanickou zahradou a s rozvojem zoologické zahrady. Zemřel v Brně roku 1968.
Kde v Brně najdete jeho stopu
Nejsilnější Eislerovu stopu najdete na ulici Skořepka, kde stojí zmíněná funkcionalistická synagoga. Dvojdům na Lipové ulici připomíná jeho úspěch na mezinárodní scéně a dům pro dva mládence na Neumannově ulici jeho promýšlení nových forem bydlení. Kdo se chce věnovat brněnské meziválečné architektuře podrobněji, může Eislerovy stavby zařadit do širší procházky po odkazu, který ve městě zanechala celá generace funkcionalistů. Přehled dalších tvůrců nabízí náš rozcestník architekti spjatí s Brnem.
Zajímavosti
Eisler je příkladem architekta, který dokázal spojit domácí prostředí s mezinárodním rozhledem. Prošel ateliéry ve Vídni i ve Výmaru a jeho práce se dostala do katalogu newyorského Museum of Modern Art, což se v jeho generaci podařilo jen málokomu. Zároveň jeho tvorbu podpíralo silné rodinné zázemí, protože bratři vlastnili stavební a dřevařské firmy, které jeho návrhy uváděly do života.
Zvláštní kapitolou je jeho poválečné směřování mimo klasickou architekturu, kdy se zapojil do práce spojené s brněnskou přírodovědnou a zoologickou institucí. Ukazuje to renesanční šíři jeho zájmů, která přesahovala rámec jedné profese. Srovnání s dalšími osobnostmi brněnské moderny, například s architektem Bohuslavem Fuchsem, pomáhá pochopit, jak pestrá a talentovaná tato generace byla. Více tváří, které proslavily město, najdete na přehledu osobnosti spjaté s Brnem.
Často kladené otázky
Kdo byl Otto Eisler?
Otto Eisler byl brněnský architekt spojený s meziválečným funkcionalismem. Měl v Brně vlastní projekční kancelář a mnohé stavby realizoval společně se svými bratry, kteří vlastnili stavební a dřevařské podniky.
Čím je Otto Eisler nejvíce proslulý?
Nejvíce ho proslavila funkcionalistická synagoga na ulici Skořepka, jediná dochovaná brněnská synagoga. Mezinárodní ohlas mu přinesl také dvojdům na Lipové ulici zařazený do katalogu newyorské výstavy mezinárodního stylu.
Kde v Brně stojí synagoga, kterou navrhl?
Synagoga stojí na ulici Skořepka. Byla dokončena v polovině třicátých let pro ortodoxní spolek Agudas Achim a dodnes je jedinou dochovanou brněnskou synagogou sloužící svému účelu.
Co je dvojdům na Lipové ulici?
Jde o jednu z nejcennějších Eislerových realizací. Tato stavba se objevila v katalogu výstavy The International Style, kterou roku 1932 uspořádalo newyorské Museum of Modern Art, což potvrzuje mezinárodní úroveň jeho práce.
Co znamená dům pro dva mládence na Neumannově ulici?
Je to Eislerova stavba z přelomu dvacátých a třicátých let, kterou navrhl jako promyšlené řešení bydlení. Patří k dokladům toho, jak funkcionalisté hledali nové formy obytného domu.
Spolupracoval Otto Eisler s rodinou?
Ano. Úzce spolupracoval se svými bratry Arturem a Mořicem, kteří vedli stavební firmu, a s bratrem Hugem, jenž provozoval dřevařské stavební podniky. Toto zázemí mu umožňovalo návrhy i realizovat.
Jaký byl jeho osud za druhé světové války?
Byl zatčen a deportován do koncentračního tábora v Osvětimi, kde se setkal s bratrem Mořicem. Společně přežili pochod smrti do Buchenwaldu a dočkali se osvobození. Toto téma připomínáme věcně a s respektem.
Kde Otto Eisler žil a zemřel?
Po válce se vrátil do Brna, kde strávil zbytek života a věnoval se odborné práci. V Brně také roku 1968 zemřel.
Kde najdu jeho stavby dnes?
Nejvýraznější stopou je synagoga na ulici Skořepka. Dále se dochoval dvojdům na Lipové ulici a dům pro dva mládence na Neumannově ulici, které patří k odkazu brněnského funkcionalismu.
Kde najdu další osobnosti spjaté s Brnem?
Přehled dalších tvůrců a významných jmen najdete na našem rozcestníku osobností a v přehledu brněnských architektů, kam Otto Eisler svým dílem neoddělitelně patří.
