Mojmír Kyselka patří k té generaci brněnských architektů, která proměnila meziválečné Brno v jednu z výkladních skříní evropského funkcionalismu. Byl rodákem z Brna, projektantem městského stavebního úřadu a autorem školních budov v Černých Polích, které se dodnes uvádějí jako příklad zdařilé moderní architektury. Žil v letech 1902 až 1974 a jeho stopu ve městě je možné najít i po mnoha desetiletích. Tento profil se věnuje právě jemu, tedy otci. Existuje totiž i jeho syn, architekt stejného jména, a oba se snadno zamění.
Kdo byl Mojmír Kyselka a čím je důležitý
Mojmír Kyselka byl český architekt a urbanista spjatý s Brnem. Vyrůstal a formoval se ve městě, které se v prvních desetiletích 20. století stávalo jedním z center moderního stavitelství ve střední Evropě. Vystudoval českou techniku v Brně, tedy tehdejší vysokou školu technického zaměření, a odborné základy tak získal přímo v prostředí, kde se nová architektura nejen navrhovala, ale i teoreticky promýšlela.
Jeho význam nespočívá v jediné okázalé stavbě, ale v soustavné a poctivé práci na budovách, které měly sloužit veřejnosti. Právě školy, které navrhl, ukazují, jak funkcionalismus dokázal spojit střízlivou účelnost s architektonickou kvalitou. Byl typem tvůrce, který stál spíše v pozadí každodenního chodu města než ve světle reflektorů, a přesto jeho dílo spoluutvářelo tvář celých čtvrtí.
Vazba na Brno a městský stavební úřad
Kyselkova kariéra byla s Brnem propojena velmi těsně. Po studiích působil jako projektant brněnského stavebního úřadu, tedy instituce, která zásadně ovlivňovala podobu rozrůstajícího se města. V meziválečném období Brno rychle rostlo, budovalo se bydlení, veřejné stavby i školy, a architekti v městských službách se přímo podíleli na tom, jak bude nová zástavba vypadat a fungovat.
Práce na stavebním úřadě znamenala řešit skutečné potřeby obyvatel, tedy dostatek světla ve třídách, hygienické zázemí, provozní logiku budov i jejich zasazení do okolí. Tato zkušenost je v Kyselkových stavbách patrná. Nejsou to efektní gesta, ale promyšlené domy, u nichž je znát, že vznikaly s ohledem na každodenní užívání.
Funkcionalistické školy v Černých Polích
Nejznámější kapitolou jeho tvorby jsou školní budovy v brněnské čtvrti Černá Pole. Masarykova obecná škola v Černých Polích se stala jednou z ukázek toho, jak citlivě uměl funkcionalismus pracovat s tématem vzdělávání. Návrh sázel na jasné, prosvětlené prostory a střízlivý výraz bez zbytečné dekorace, což odpovídalo dobovému přesvědčení, že forma stavby má vycházet z jejího účelu.
Kvalita tohoto řešení byla oceněna i za hranicemi. Škola získala stříbrnou medaili na mezinárodní výstavě v Paříži, kde se československá meziválečná architektura představovala jako svébytný a moderní směr. Takové ocenění zařadilo Kyselkovu práci do širšího kontextu evropské moderny a potvrdilo, že brněnské školní stavby snesly nejnáročnější měřítko.
Spolupráce s Bohuslavem Fuchsem
Součástí Kyselkovy práce v Černých Polích byla i německá obecná škola, na jejímž vzniku se podílel ve spolupráci s Bohuslavem Fuchsem. Fuchs patřil k nejvýznamnějším osobnostem brněnského funkcionalismu a jméno, s nímž se pojí řada ikonických staveb města. Spolupráce s ním svědčí o tom, že Kyselka se pohyboval mezi předními tvůrci své doby a byl uznávaným odborníkem.
Návrh školních budov určených pro českou i německou obecnou školu zároveň připomíná dobové dvojjazyčné prostředí Brna, kde vedle sebe žila česká i německá komunita. Architektura tak zde plnila nejen praktickou, ale i společenskou roli, protože kvalitní veřejné stavby patřily k viditelným znakům moderního, sebevědomého města.
Poválečné období a urbanismus
Po druhé světové válce se Kyselka zaměřil na urbanismus, tedy na plánování celků a vztahů mezi stavbami, ulicemi a veřejným prostorem. Byl to logický posun pro architekta, který měl zkušenost z městského stavebního úřadu a rozuměl tomu, jak město funguje jako celek. Urbanismus přesahuje jednotlivý dům a řeší, jak spolu jednotlivé části města komunikují, jak se v nich žije a jak se rozvíjejí.
Toto zaměření zapadá do širší proměny profese v poválečných letech, kdy se pozornost architektů přesouvala od jednotlivých budov k rozsáhlejším plánovacím úkolům obnovy a růstu měst. Kyselkova dráha tak spojuje dvě roviny, tedy konkrétní stavební tvorbu meziválečné doby a koncepční práci s prostorem po válce.
Kde v Brně najdete jeho stopu
Nejvíce hmatatelnou stopou Mojmíra Kyselky jsou školní budovy v Černých Polích, klidné vilové čtvrti severně od historického jádra. Prohlídka této čtvrti nabízí přirozený způsob, jak jeho dílo vnímat v původním kontextu, tedy v prostředí, pro které bylo navrženo. Čtvrť je zároveň známá jako ukázka meziválečné zástavby a promyšleného rozvržení ulic.
Jeho tvorbu je vhodné vnímat společně s dílem dalších brněnských funkcionalistů. Kdo se zajímá o moderní architekturu města, ocení, že Brno nabízí hustou síť staveb z první poloviny 20. století, mezi něž Kyselkovy školy organicky patří. Právě propojení jednotlivých staveb do většího obrazu dělá z Brna vděčný cíl pro milovníky architektury.
Zajímavosti a časté záměny
Nejčastějším zdrojem nedorozumění je shoda jmen. Mojmír Kyselka, o němž je řeč, tedy architekt narozený roku 1902, měl syna, který byl rovněž architektem a nesl stejné jméno. Při hledání informací je proto snadné oba tvůrce zaměnit a přiřadit dílo jednoho druhému. Tento profil se týká otce, autora funkcionalistických škol v Černých Polích a projektanta městského stavebního úřadu.
Zajímavý je i způsob, jakým se jeho práce prosadila. Ocenění na výstavě v Paříži ukazuje, že i stavba tak civilní, jako je obecná škola, mohla obstát v mezinárodní konkurenci. Funkcionalismus totiž nechápal školu jako druhořadý úkol, ale jako příležitost dokázat, že moderní architektura umí sloužit běžnému životu s elegancí i účelností.
Odkazy a další čtení
Mojmír Kyselka je jedním z mnoha tvůrců, kteří spoluutvářeli podobu Brna. Jeho medailonek doplňuje širší přehled na stránce osobnosti a rodáci Brna, kde najdete další významné postavy města. Souvislosti jeho tvorby přibližuje také přehled tvůrců brněnské architektury.
Prostředí, v němž jeho školy stojí, popisuje průvodce čtvrtí Černá Pole u Lužánek. Kdo chce lépe porozumět spolupráci na německé obecné škole, může se začíst do profilu architekta Bohuslav Fuchs a funkcionalismus.
Časté dotazy
Kdo byl Mojmír Kyselka
Byl to český architekt a urbanista spjatý s Brnem, projektant městského stavebního úřadu a autor funkcionalistických škol v Černých Polích. Žil v letech 1902 až 1974.
Proč se Mojmír Kyselka snadno zaměňuje s někým jiným
Jeho syn byl rovněž architektem a nesl stejné jméno. Tento profil se týká otce, tedy tvůrce narozeného roku 1902, autora školních budov v Černých Polích.
Kde Mojmír Kyselka studoval
Vystudoval českou techniku v Brně, tedy tehdejší vysokou školu technického zaměření. Odborné základy tak získal přímo ve městě, s nímž byl profesně spjatý.
Čím se Mojmír Kyselka živil
Působil jako projektant brněnského stavebního úřadu, který zásadně ovlivňoval podobu rozrůstajícího se města. Podílel se tak na tom, jak nová zástavba vypadala a fungovala.
Které jeho stavby jsou nejznámější
Nejznámější jsou funkcionalistické školní budovy v Černých Polích, zejména Masarykova obecná škola. Ta získala stříbrnou medaili na mezinárodní výstavě v Paříži.
Spolupracoval Mojmír Kyselka s Bohuslavem Fuchsem
Ano, na návrhu německé obecné školy v Černých Polích. Fuchs patřil k předním osobnostem brněnského funkcionalismu, což dokládá Kyselkovo postavení mezi tvůrci té doby.
Čemu se věnoval po druhé světové válce
Po válce se zaměřil na urbanismus, tedy na plánování vztahů mezi stavbami, ulicemi a veřejným prostorem. Navázal tak na zkušenost z městského stavebního úřadu.
Kde v Brně najdu jeho stopu
Nejlépe v čtvrti Černá Pole severně od centra, kde stojí jím navržené školní budovy. Prohlídka čtvrti umožňuje vnímat jeho dílo v původním prostředí.
Proč jsou jeho školy oceňované
Spojují střízlivou účelnost s architektonickou kvalitou a prosvětlenými prostory. Kvalita byla potvrzena i mezinárodním oceněním na výstavě v Paříži.
Kde najdu další brněnské architekty a osobnosti
Přehled nabízí stránky věnované osobnostem a rodákům Brna i tvůrcům brněnské architektury. Odtud se lze dostat k dalším profilům a souvislostem.
