Karel Absolon patří k nejvýznamnějším badatelům, jaké Morava dala světové vědě. Proslul jako archeolog, speleolog a paleontolog, který dokázal spojit trpělivý výzkum jeskyní s objevy zásadními pro poznání pravěku Evropy. Právě on stojí za nálezem Věstonické venuše, za zpřístupněním nitra Moravského krasu i za vznikem brněnského pavilonu Anthropos. Jeho život a dílo jsou přitom pevně spjaty s Brnem, kde působil, žil i zemřel.
Kdo byl Karel Absolon a čím je důležitý
Karel Absolon se narodil roku 1877 v Boskovicích a zemřel roku 1960 v Brně. Vědě se nevěnoval náhodou. Jeho dědečkem byl proslulý lékař a průkopník moravské archeologie a speleologie Jindřich Wankel, kterému se přezdívalo otec moravské archeologie. Vnuk na jeho práci navázal a dovedl ji na světovou úroveň.
Absolon se stal jednou z velkých postav evropského bádání o starší době kamenné, tedy paleolitu. Zabýval se lovci mamutů, kteří žili na jižní Moravě v době ledové, a jejich uměním i každodenním životem. Vedle terénního výzkumu byl také skvělým organizátorem a popularizátorem, který uměl výsledky vědy představit široké veřejnosti. Díky tomu se z regionálních nálezů staly exponáty, o nichž se mluví po celém světě. Připomínají ho i další slavné osobnosti Brna, do jejichž řady neodmyslitelně patří.
Cesta k vědě a výzkum Moravského krasu
Od roku 1908 působil Karel Absolon v Moravském zemském muzeu v Brně, kde vybudoval a vedl oddělení zaměřené na starší dějiny člověka a čtvrtohory. Muzeum se pod jeho vlivem stalo jedním z center evropského výzkumu pravěku.
Absolonovým celoživotním tématem byl Moravský kras. Systematicky probádal jeho jeskynní systémy, sestupoval do podzemí a zaměřoval jeho chodby. Zásadní byl výzkum Punkevních jeskyní, jejichž podzemím protéká říčka Punkva. Absolon dokázal proniknout až na dno slavné propasti Macocha a spojit jednotlivé části systému v souvislý celek. Díky jeho úsilí bylo podzemí postupně zpřístupněno návštěvníkům, takže se dodnes lze projet po hladině podzemní řeky na loďkách. Věnoval se i dalším lokalitám krasu, mezi nimi jeskyni Pekárna, která patří k nejvýznamnějším nalezištím doby ledové ve střední Evropě.
Věstonická venuše: nejstarší keramická soška světa
Nejslavnějším objevem Karla Absolona je bezesporu Věstonická venuše. Tuto malou sošku ženské postavy nalezl jeho výzkum roku 1925 na tábořišti lovců mamutů u Dolních Věstonic pod Pavlovskými vrchy. Venuše je vymodelovaná z pálené hlíny smíchané s popelem a patří mezi vůbec nejstarší keramické předměty, jaké lidstvo vytvořilo. Její stáří se počítá na desítky tisíc let.
Význam nálezu je obrovský. Ukazuje totiž, že lidé lovící mamuty na jižní Moravě uměli pracovat s pálenou hlínou dávno předtím, než vznikly první nádoby a než se z keramiky stala běžná součást života. Věstonická venuše se tak stala jedním z nejcennějších dokladů pravěkého umění a symbolem moravské archeologie. Absolonův tým odkryl u Dolních Věstonic i řadu dalších nálezů, které dohromady vykreslují mimořádně bohatý obraz života v době ledové.
Vazba na Brno a pavilon Anthropos
Brno bylo Absolonovým domovem i vědeckým zázemím. Z jeho iniciativy a z jeho snahy zpřístupnit pravěk veřejnosti vzešel velkolepý výstavní projekt nazvaný Anthropos, věnovaný vývoji člověka a jeho kultuře. Na tuto myšlenku navazuje dnešní pavilon Anthropos v Pisárkách, který je součástí Moravského zemského muzea a patří k nejnavštěvovanějším expozicím o pravěku v Česku.
Právě zde se snoubí obě velké linie Absolonova díla. Návštěvník tu najde jak doklady o lovcích mamutů, tak proslulý model mamuta v životní velikosti, který se stal symbolem celé expozice. Pavilon tak nese Absolonův odkaz dál a připomíná, že velká věda může vyrůst z pečlivé práce v terénu i z chuti podělit se o poznání s ostatními. K brněnské vědě odkazují i další badatelé a značky, o nichž se na webu dočtete více.
Kde v Brně najdete jeho stopu
Stopu Karla Absolona lze v Brně sledovat na několika místech. Nejsilněji je přítomna v expozicích Moravského zemského muzea, s nímž spojil velkou část svého profesního života a kde je uložena i řada jím zkoumaných nálezů. Zážitkem je zejména návštěva pavilonu Anthropos, který přímo navazuje na jeho výstavní myšlenku.
Poslední odpočinek našel Karel Absolon na Ústředním hřbitově v Brně, kde je pohřben. Jeho jméno nesou také odborné práce a instituce, které na jeho výzkum navazují. Kdo se vydá z Brna do Moravského krasu, může na loďkách v Punkevních jeskyních na vlastní oči poznat podzemí, jež Absolon jako první důkladně probádal a otevřel veřejnosti.
Zajímavosti o Karlu Absolonovi
Absolon byl nejen vědcem, ale i výtečným organizátorem a propagátorem. Uměl získat podporu pro rozsáhlé výzkumy a dovedl je proměnit v podívanou, která nadchla laickou veřejnost. Roku 1927 se stal profesorem na Univerzitě Karlově, čímž se jeho vliv rozšířil daleko za hranice Moravy.
Zajímavé je i rodinné pokračování vědecké tradice. Karel Absolon navázal na dílo svého dědečka Jindřicha Wankela a dovedl je k mezinárodnímu věhlasu, takže se u jedné moravské rodiny setkáváme hned s několika generacemi badatelů. Jeho výzkumy Moravského krasu i tábořišť lovců mamutů dodnes tvoří základ, z něhož vychází další generace archeologů a speleologů.
Často kladené otázky
Kdo byl Karel Absolon?
Karel Absolon byl významný český archeolog, speleolog a paleontolog, který se proslavil výzkumem paleolitu, tedy starší doby kamenné. Působil v Brně, patřil k předním evropským badatelům o době ledové a je autorem řady zásadních objevů na jižní Moravě.
Co objevil Karel Absolon u Dolních Věstonic?
U Dolních Věstonic jeho výzkum roku 1925 objevil Věstonickou venuši, malou sošku ženské postavy z pálené hlíny. Jde o jeden z nejstarších keramických předmětů světa a o nejslavnější doklad umění lovců mamutů.
Jak souvisí Karel Absolon s Moravským krasem?
Karel Absolon systematicky probádal jeskyně Moravského krasu, sestoupil až na dno propasti Macocha a zásadně přispěl ke zpřístupnění Punkevních jeskyní. Díky jeho práci si dnes návštěvníci mohou prohlédnout podzemní systém včetně plavby na loďkách.
Co je pavilon Anthropos a jak k němu Absolon patří?
Pavilon Anthropos v Brně je expozice o vývoji člověka a pravěku, která navazuje na Absolonovu výstavní myšlenku stejného jména. Je součástí Moravského zemského muzea a patří k nejnavštěvovanějším místům svého druhu v Česku.
Kde Karel Absolon v Brně působil?
Od roku 1908 pracoval v Moravském zemském muzeu v Brně, kde vybudoval a vedl oddělení věnované starším dějinám člověka a čtvrtohorám. Brno bylo jeho domovem i hlavním vědeckým zázemím.
Byl Karel Absolon příbuzný s jiným badatelem?
Ano, jeho dědečkem byl Jindřich Wankel, průkopník moravské archeologie a speleologie. Absolon na dědečkovo dílo navázal a dovedl je k mezinárodnímu uznání.
Kde je Karel Absolon pohřben?
Karel Absolon je pohřben na Ústředním hřbitově v Brně, ve městě, kde prožil velkou část života a kde v roce 1960 zemřel.
Proč je Věstonická venuše tak výjimečná?
Věstonická venuše je výjimečná proto, že je vymodelovaná z pálené hlíny a patří mezi nejstarší keramické předměty, jaké lidé vytvořili. Dokládá, že lovci mamutů uměli pracovat s pálenou hlínou dávno před vznikem první keramiky používané v běžném životě.
Čím je Karel Absolon důležitý pro Brno dnes?
Pro Brno je Karel Absolon symbolem světové vědy vyrostlé z místní půdy. Jeho odkaz žije v expozicích Moravského zemského muzea, v pavilonu Anthropos i ve zpřístupněném Moravském krasu, kam se z Brna vydávají tisíce návštěvníků.
Mohlo by se hodit: Přehled dalších brněnských vědců a vynálezců.
