Tvarožná patří k obcím, jejichž dějiny se zapsaly do evropské historie. První písemná zmínka pochází z roku 1288, v prosinci 1805 stál na kopci Santon klíčový bod francouzské linie v bitvě u Slavkova. Na návsi, na Santonu a kolem kostela se dochovala řada památek, od novogotického kostela sv. Mikuláše po větrný mlýn s americkou turbínou. Přehled vychází z historických textů na webu obce, obecního zpravodaje a Naučné stezky bitvy u Slavkova.
V kostce
- 1288: první písemná zmínka o vsi Tvarožnice
- 1805: Santon opevněn Francouzi v bitvě u Slavkova
- 1881: dostavěn kostel sv. Mikuláše
- 1927: otevřena Sokolovna
- 1980: první vzpomínkové akce na bitvu
- 1996: znak, prapor a titul Vesnice roku za jižní Moravu
Obsah: Nejstarší stopy osídlení · Dvě osady a jméno obce · Vrchnost a panský dvůr · Bitva tří císařů a Tvarožná · Kostel, kaple a větrný mlýn · Náves, pomníky a kříže · Osobnosti a 20. století · Pověsti a jméno Santon · Recenze a prameny k historii
Nejstarší stopy osídlení
Okolí obce bylo osídlené už v pravěku. Asi jeden až dva kilometry od obce leží v trati Nová pole naleziště ze starší doby kamenné, které obecní historie řadí k nejbohatším ve střední Evropě. Při stavbě dálnice v roce 1979 se našla moravská malovaná keramika a pozdější průzkumy odkryly kostrové hroby i sídlištní objekty. Na Santonu a v trati Kroukarty jsou hroby z pozdní doby kamenné a samotný vrchol Santonu nese stopy výšinného sídliště z doby bronzové. Celý katastr je dnes územím s archeologickými nálezy.
Dvě osady a jméno obce
První písemná zmínka je z 30. května 1288. Král Václav II. tehdy daroval nejvyššímu písaři Velislavovi lán ve Velaticích s porostem až k hranicím jeho vsi Tvarožnice. Listina je uložena v Moravském zemském archivu. Obec vznikla spojením dvou osad: severní Tvarožnice pod úbočím Santonu a jižní Važanice s kostelem, které odděloval potok. Spojily se v 15. století a odtud pochází mimořádně široká náves. Jméno se vykládá podle povinnosti odvádět vrchnosti tvaroh, německé jméno Bosenitz vzniklo z názvu Važanic.
Vrchnost a panský dvůr
Od konce 13. století patřila ves klášteru cisterciaček na Starém Brně, část Važanic ve 14. století pánům z Lipé. V roce 1713 koupil statek rytíř Jan Kryštof z Freienfelsu a spojil ho s panstvím Líšeň, v roce 1819 přešel na hraběte Eduarda Belcrediho. Po třicetileté válce byla třetina usedlostí pustá. Ve východní části obce stál panský dvůr, v jehož správní budově je dnes klub důchodců, a na jeho pozemcích později vyrostly Sokolovna a Orlovna. V roce 1843 žilo v obci 539 lidí.
Bitva tří císařů a Tvarožná
Od 29. listopadu 1805 vedla francouzská linie od Telnice až k Tvarožné. Santon obsadil 17. lehký pěší pluk generála Clapareda s 18 těžkými děly a opevnil ho třemi řadami zákopů. Kopec chránil levé křídlo francouzské armády a stanoviště na Žuráni. U obce stály sbory maršálů Lannese a Murata, proti nim Bagrationovo pravé křídlo spojenců. Rusové Tvarožnou obsadili, ale krátce před polednem je Francouzi vytlačili. Smrtelně raněn byl generál Valhubert, jediný francouzský generál, který na následky bitvy zemřel. Kapli na Santonu Francouzi rozebrali na opevnění a kostel vydrancovali. Hromadný hrob z bitvy, odkrytý v roce 1994 u Rohlenky, leží už na území Jiříkovic, víc v článku historie Jiříkovic.
Kostel, kaple a větrný mlýn
Novogotický kostel sv. Mikuláše vznikl v letech 1880 až 1881 na místě staršího kostela ze 14. století podle projektu architekta Augusta Prokopa, většinu nákladů nesl hrabě Egbert Belcredi. Oltáře a kazatelnu vytvořil líšeňský mlynář František Urbanec, ve věži visí i zvon asi z roku 1450. Kaple Panny Marie Sněžné na Santonu byla postavena v roce 1832 na základech kaple z roku 1700, na její severní stěně je Galerie vojevůdců s bronzovými portréty Clapareda, Bagrationa a Valhuberta od Vladimíra Drápala. Na jižním svahu stojí větrný mlýn, zděná budova z konce 19. století s Halladayovou větrnou turbínou, který mlel do roku 1950 a je v soukromém vlastnictví.
Náves, pomníky a kříže
| Památka | Vznik | Kde |
|---|---|---|
| Kostel sv. Mikuláše | 1880 až 1881 | střed obce |
| Kaple Panny Marie Sněžné | 1832 | vrchol Santonu |
| Větrný mlýn | konec 19. století | jižní svah Santonu |
| Socha sv. Jana Nepomuckého | 18. století | náves u potoka |
| Kosmákův pomník | 1923 | pod kostelem |
| Kopie děla Jeannette | 1988, na návsi od 2009 | před obecním úřadem |
| Pomník generála Valhuberta | 2000 | u silnice k obci |
| Tvaroženské Venuše | 2003 | náves |
Na návsi stojí pomník padlým v první světové válce od sochaře Františka Fabiánka z roku 1927, deska civilním obětem bitvy a tři bronzové Tvaroženské Venuše Vladimíra Drápala. Kopie francouzského osmiliberního kanonu byla na Santonu od roku 1988, kvůli vandalům ji v roce 2009 přemístili na náves. Na Santonu je pomník padlým v bitvě a rostlý kříž vyřezaný do kmene akátu, u cesty ke Kosmákovu kříži roste památný jeřáb břek. Funkcionalistický Sofferův pomník připomíná automobilového závodníka Bedřicha Soffera, který tu zahynul v roce 1928.
Osobnosti a 20. století
Farář Václav Kosmák, spisovatel a autor Kukátek, působil v obci v letech 1877 až 1893 a inicioval stavbu nového kostela. Malíř a sochař Vladimír Drápal prožil v Tvarožné celý život a jeho díla jsou po celé obci. Rodákem je kapelník Julius Antoš, legionář a spisovatel Emil Kaláb i herec Jaromír Crha. Ve 20. století dostala obec elektřinu v roce 1921, Sokolovnu v roce 1927 a spolkový dům Kosmák o rok později. Za okupace zatkli nacisté starostu Stanislava Veselého a další místní odbojáře. Obec byla osvobozena asi hodinu po půlnoci 25. dubna 1945, když sovětská vojska předtím obsadila Santon. V letech 1996 a 1997 získala titul Vesnice roku za jižní Moravu a od roku 1996 má znak se zkříženými vidlemi a kopáčem v zeleném štítě.
Pověsti a jméno Santon
Obec zná řadu pověstí. Vypráví se o Veligradu na Santonu, o studánce s léčivou vodou na severní straně kopce, od které se odvozují poutě k Panně Marii Sněžné, o sošce Panny Marie, která neshořela v ohni Francouzů, nebo o vojákovi schovaném v komíně. V kapli je trámek zvaný Napoleonův sloup, u kterého prý stál Napoleonův kůň. Samotné jméno Santon podle obce dali kopci francouzští vojáci, protože jim připomínal kopec z egyptského tažení. Jiný výklad ho odvozuje od zkomoleného Saint Antoine, starší jména zněla Padělek nebo Kopeček.
Recenze a prameny k historii
Recenze památek v Mapách Google řeknou málo o tom, co se kde stalo, pro dějiny obce jsou užitečnější prameny. Obec na svém webu zveřejnila desítky historických textů, naskenované kroniky od roku 1924 a seznam publikací, od knihy 700 let Tvarožné u Brna po Tvarožnou, Santon a bitvu tří císařů. Na rozdíl od recenzí tyto texty uvádějí data a jména.
Celou obec shrnuje průvodce Tvarožnou, další obce najdete v rozcestníku obcí v okolí Brna.
Časté dotazy
Kdy je Tvarožná poprvé zmíněna?
V listině krále Václava II. z 30. května 1288 jako ves Tvarožnice.
Odkud má Tvarožná jméno?
Podle výkladu obce od povinnosti odvádět vrchnosti tvaroh.
Proč má Tvarožná tak širokou náves?
Obec vznikla spojením dvou osad, Tvarožnice a Važanice, které odděloval potok.
Co se na Santonu dělo v bitvě u Slavkova?
Kopec opevnil francouzský 17. lehký pěší pluk generála Clapareda s 18 děly a chránil levé křídlo armády.
Kdo byl generál Valhubert?
Francouzský generál smrtelně raněný u Tvarožné, jediný francouzský generál, který na následky bitvy zemřel.
Je hromadný hrob z roku 1805 v Tvarožné?
Ne, hrob odkrytý v roce 1994 u Rohlenky leží v katastru Jiříkovic.
Kdy byl postaven kostel sv. Mikuláše?
V letech 1880 až 1881 na místě staršího kostela.
Kdy vznikla kaple na Santonu?
Dnešní kaple Panny Marie Sněžné pochází z roku 1832, předchozí kapli Francouzi v roce 1805 rozebrali.
Kde je kopie francouzského děla?
Od roku 2009 na návsi před obecním úřadem, předtím stála na Santonu.
Co je zvláštního na větrném mlýně?
Zděná budova měla Halladayovu větrnou turbínu a mlela do roku 1950.
Kdo byl Václav Kosmák?
Farář a spisovatel, který v obci působil v letech 1877 až 1893 a inicioval stavbu kostela.
Kdy byla Tvarožná Vesnicí roku?
V letech 1996 a 1997 za jižní Moravu.
Odkud pochází jméno Santon?
Podle obce ho dali kopci Napoleonovi vojáci, protože jim připomínal kopec z egyptského tažení.
