Historie Sivic: smírčí kámen, kříž z roku 1772 a památky

Sivice mají doloženou historii od roku 1317 a po staletí patřily brněnskému klášteru. Sivičtí sedláci se v roce 1738 postavili vrchnosti, obec přečkala velký požár i cholerovou epidemii a v 20. století dvakrát ztratila samostatnost. Nejcennější památky stojí u silnice na Tvarožnou, kde se vedle sebe dochoval smírčí kámen a kamenný kříž z roku 1772. Přehled vychází z historie obce podle zápisu kronikáře Jana Bajera, obecního zpravodaje a pasportu drobných památek.

V kostce

• 1317: první doložená zmínka, ves darována klášteru sv. Anny
• 1738: selské povstání, vůdci vězněni na Špilberku
• 1772: kamenný kříž u smírčího kamene
• 1869: požár zničil 51 domů a 16 stodol
• 1888: otevřena škola
• 2004: titul Vesnice roku Jihomoravského kraje

Obsah: Jméno a nejstarší stopy · Vrchnost a povstání 1738 · Řemesla, mlýny a požár · Dvacáté století v obci · Smírčí kámen a kříž 1772 · Kaple, boží muka a kříže · Generál Boček a rodáci · Pověsti a místní tradice

Jméno a nejstarší stopy

Celý katastr Sivic je podle územního plánu územím s archeologickými nálezy a obec v roce 2025 pořádala archeologické vycházky. Wikipedie s odkazem na odbornou literaturu uvádí, že se v roce 1959 při kopání základů domu našel kostrový hrob keltského válečníka. Písemné dějiny začínají zprávou z roku 1251, kterou zapsal první kronikář Jan Bajer, listina se ale nenašla. Doložená je až listina z roku 1317, kterou Kateřina z Deblína, vdova po Tasovi z Lomnice, zakládala klášter sv. Anny pod Špilberkem a mimo jiné mu darovala ves Sivice. O rok později potvrdil král Jan Lucemburský klášteru polovinu Sivic a Blažovic.

Jméno se v listinách objevuje jako Sibcz, Sypcz nebo Siebitz, dnešní podobu má od roku 1872. Odvozuje se od přídavného jména sivý, tedy šedý, a podle výkladu obce jde o ves lidí Sivových, pojmenovanou po zakladateli se šedými vlasy nebo pletí.

Vrchnost a povstání 1738

Až do roku 1782 patřily Sivice klášteru dominikánek sv. Anny na Starém Brně, který zrušil Josef II. V roce 1824 koupil blažovický statek i se Sivicemi František Xaver z Dietrichštejna, později panství přešlo na Mitrovské z Nemyšle. V roce 1617 vrchnost rozdělila lány na 37 selských usedlostí a darovala jim les, jehož spoluvlastníci, zvaní singularisté, v obci působí dodnes.

V roce 1738 se sedláci vzbouřili, protože vrchnost nedodržovala robotní patent Karla VI. Vůdci povstání Ondřej Zavřel, Antoš Daněk, Ondřej Dvořáček a Bartoloměj Pavlíček byli krátce vězněni na Špilberku. Hlavnímu vůdci zabrali celý lán a syna mu odvedli na vojnu. Obec trpěla i válkami, v roce 1742 pruským obsazením, v roce 1805 průchodem vojsk před bitvou u Slavkova a v roce 1866 cholerou, která zabila 54 lidí.

Řemesla, mlýny a požár

V roce 1754 měla obec 50 domů, v roce 1790 už 75 domů a 430 obyvatel a v roce 1900 celkem 143 domů a 791 obyvatel. V lese fungovaly dva kamenné lomy, jeden panský na stavební kámen a druhý singulární na silniční štěrk, v provozu ještě v roce 1924. Obec měla dvě cihelny, na Perku sýpku a od roku 1856 větrný mlýn. Podle pověsti ho mlynář Eduard Žiška prohrál v kartách, v roce 1893 ho koupil Julius Báner a v roce 1904 postavil zděný mlýn s Halladayovou turbínou. Při osvobození v roce 1945 částečně vyhořel a mletí skončilo.

Do dějin obce se zapsal velký požár v roce 1869, který najednou zničil 51 domů a 16 stodol. I kvůli němu vznikl v roce 1903 hasičský sbor. Zvláštností byl zvyk zvaný počet, kdy se starosta jednou ročně v hostinci zodpovídal občanům z hospodaření a hostil je párky a pivem, zrušený v roce 1889. Školu dostaly Sivice v roce 1888, do té doby chodily děti do Pozořic.

Dvacáté století v obci

V roce 1924 začal kroniku psát Jan Bajer, jehož zápis je dodnes základem historie obce. V letech 1942 až 1945 byly Sivice součástí Pozořic. Osvobození přišlo 25. dubna 1945 po sovětských náletech, útok vedl od Tvarožné a první tanky dorazily krátce před jedenáctou hodinou. Samostatnost obec získala zpět v roce 1946.

V roce 1961 vyrostl kulturní dům a v 60. letech severně od obce cementárna, kterou stavěli v letech 1961 až 1968. V roce 1976 přešla správa Sivic znovu pod národní výbor v Pozořicích a samostatnost se vrátila až v roce 1990, kdy se v obci obnovila i výuka prvního stupně. Od roku 2004 má obec sportovní areál na Loučkách a titul Vesnice roku Jihomoravského kraje, v roce 2007 přibyla tělocvična.

Smírčí kámen a kříž 1772

Na výjezdu k Tvarožné stojí dvě ze tří kulturních památek obce. Smírčí kámen v pozdně gotickém slohu označuje obec za nejstarší památku v Sivicích. Smírčí kameny a kříže se podle výkladu obce zřizovaly v 15. a 16. století. Vedle něj stojí barokní kamenný kříž z roku 1772. Postavit ho dal celoláník Martin Hůla na počest Ondřeje Zavřela, účastníka selských nepokojů, původní dřevěný kříž pocházel z dílny jihlavského řezbáře Johana Burhala. Kříž byl restaurován v roce 2000.

Kaple, boží muka a kříže

Dominantou návsi je kaple sv. Rocha se zvonicí, postavená na místě dřevěné zvonice. Zděnou podobu dostala v roce 1868, v roce 1927 k ní přibyla šatlava a kolna na obecní kočár. V roce 1997 dostala nový bronzový zvon, o rok později věžní hodiny a po rekonstrukci v letech 2009 až 2010 i nový interiér s oltářem. Mše se v ní slouží každý druhý čtvrtek v měsíci v 18 hodin, jinak Sivice patří do farnosti Pozořice a vlastní hřbitov nemají.

Třetí kulturní památkou jsou boží muka na kopci Štumperk z roku 1913, kde dříve stál košatý dub s obrázkem. Sochu sv. Floriána dali v roce 1894 postavit manželé Dominik a Františka Tomancovi. Moderní památník Setkání se symbolikou Svaté Trojice z roku 2000 navrhl architekt Jiljí Šindlar. Pasport drobných památek obce eviduje dvanáct položek, mezi nimi i Buchtův kříž, kříž u hřbitova nebo kříž pod nádrží.

Generál Boček a rodáci

Nejznámějším rodákem je armádní generál Bohumil Boček, po osvobození náčelník Hlavního štábu československé armády. Podle Wikipedie se v Sivicích narodil v roce 1894. Obec mu věnovala Památník Bohumilu Bočkovi a obětem válek, který je zapsaný v pasportu drobných památek. Kronikářem obce byl od roku 1924 až do své smrti v roce 1950 Jan Bajer. Mlynář Julius Báner byl prvním náčelníkem hasičského sboru.

Obec si pamatuje i své kněze. Kronika uvádí syna revírníka Kalvodu vysvěceného v roce 1859 a v novější době Josefa Brtníka, Karla Koukala a Miroslava Němečka. Kronikář zapsal také tradici o Mikuláši ze Sivic, který měl padnout s králem Janem Lucemburským v bitvě u Kresčaku v roce 1346. Jinak doložená není.

Pověsti a místní tradice

K smírčímu kameni se vážou dvě pověsti. Podle první ho zasadili na počátku 9. století Konstantin a Metoděj, podle druhé označuje místo, kde se koncem 10. století zastavil sv. Vojtěch na cestě do Prus. Obec sbírá i vyprávění o sivických tajemných chodbách. Pod jedním soukromým domem je skutečně Sivické podzemí, soustava sedmi propojených vinných sklepů, kam se chodí jen na pozvání.

Obec si cení staré hrušně zvané Šmigule v Nových horách, krajové odrůdy letních hrušek. V rámci mikroregionu byla vyhlášena stromem roku a slouží jako obřadní místo pro svatby. Památným stromem podle zákona ale není, v katastru Sivic žádné památné stromy nejsou. Tradicí zůstávají krojované hody ke svátku sv. Rocha, o nichž píše článek akce a spolky v Sivicích.

Celou obec shrnuje průvodce Sivicemi, další obce najdete v rozcestníku obcí v okolí Brna.

Časté dotazy

Kdy jsou Sivice poprvé zmíněny?

Doložená první zmínka je z roku 1317, zpráva z roku 1251 je jen nedoložená tradice.

Odkud mají Sivice jméno?

Od přídavného jména sivý, podle výkladu obce jde o ves lidí Sivových.

Komu Sivice patřily?

Do roku 1782 klášteru sv. Anny na Starém Brně, později Dietrichštejnům a Mitrovským.

Co se stalo v Sivicích v roce 1738?

Sedláci se vzbouřili proti robotě a jejich vůdci byli vězněni na Špilberku.

Kdy Sivice vyhořely?

V roce 1869 zničil požár najednou 51 domů a 16 stodol.

Kde stojí smírčí kámen?

U silnice na Tvarožnou na výjezdu z obce, vedle kamenného kříže z roku 1772.

Kdo dal postavit kříž z roku 1772?

Celoláník Martin Hůla na počest Ondřeje Zavřela, účastníka selských nepokojů.

Které památky v Sivicích jsou chráněné?

Smírčí kámen, kamenný kříž a boží muka.

Kde jsou boží muka z roku 1913?

Na kopci Štumperk.

Mají Sivice kostel?

Ne, na návsi stojí kaple sv. Rocha se zvonicí, farním kostelem je kostel v Pozořicích.

Kdo byl Bohumil Boček?

Armádní generál ze Sivic, po osvobození náčelník Hlavního štábu československé armády.

Je hrušeň Šmigule památný strom?

Ne, je jen stromem roku v rámci mikroregionu.

Kdy patřily Sivice k Pozořicím?

V letech 1942 až 1945 a 1976 až 1990.