Historie a památky Podolí u Brna: zámek, podolská kultura a smírčí kameny

Podolí je obec s dlouhou a dobře zapsanou historií. Obecní kronika získala v roce 2025 ocenění v soutěži Vesnice roku a kronikář Jiří Čalkovský zpracovává dějiny obce v sérii textů na webu obce. Přinášíme přehled nejdůležitějších událostí a památek, od papežské buly z roku 1237 přes archeologické nálezy, podle kterých se jmenuje celá podolská kultura, až po zámek, pomníky a obecní symboly.

V kostce

• 1237: první písemná zmínka v bule papeže Řehoře IX.
• 1369: kapitula sv. Petra dělá z Podolí sídlo panství
• 1792 až 1795: stavba zámku, dnes obecní úřad
• 1805: Francouzi plení obec, Napoleon velí z Žuráně
• 1907: vykopávky podolské kultury a první archeologická výstava na Moravě
• 2003: obec dostala znak a prapor s ptáčkem na větvi

Obsah: Od papežské buly k panství · Královská cesta a Napoleon · Podolská kultura · Mohyla na Žuráni · Zámek · Pomníky, sochy a smírčí kameny · Znak, prapor a pečeť · Osobnosti

Od papežské buly k panství

Podolí, zapsané jako Podole, je v seznamu vesnic v bule papeže Řehoře IX. ze 24. září 1237, kterou papež potvrdil majetky zábrdovickému klášteru. Pergamen s olověnou pečetí je uložený v Moravském zemském archivu a obec zveřejnila jeho celý překlad.

Obec původně tvořily dvě části, Kříčeň na levém břehu Říčky a Podolí. Od roku 1369 je spojila kapitula sv. Petra v Brně a udělala z Podolí sídlo svého panství, které se od roku 1851 nazývalo velkostatek Podolí. V katastru zanikly v 15. století vesnice Vážany a Želovice. Výkaz z roku 1795 uvádí 447 obyvatel, 74 domů, mlýn na střelný prach, pivovar, palírnu, zámek, školu a kovárnu na Císařské silnici.

Královská cesta a Napoleon

Obcí vedla stará Královská, tedy Olomoucká cesta z Brna do Olomouce. V roce 1683 jí projel polský král Jan III. Sobieski na pomoc obležené Vídni a v roce 1698 královna Marie Kazimíra s družinou 305 osob a 400 koní. Ve 20. letech 18. století vedla nová Císařská silnice mimo obec.

20. listopadu 1805 Francouzi vyplenili zámek i obec. Škody vrchnosti po bitvě se vyšplhaly na 32 071 zlatých. 2. prosince 1805 řídil Napoleon bitvu u Slavkova z návrší Žuráň na okraji katastru. Víc o tomto místě v článku Žuráň, odkud Napoleon řídil bitvu. Obec byla osvobozena 25. dubna 1945.

Podolská kultura

Archeologické výzkumy tu začaly roku 1850, kdy majitel zájezdního hostince Pindulka narazil pluhem na Žuráni na hrob s lidskými a koňskými kostrami. Osídlení je doložené od doby kamenné po středověk na lokalitách jako Palouk, Šelov, Vážany nebo Nad Pindulkou.

Nejznámější jsou vykopávky z roku 1907. Daly jméno podolské kultuře pozdní doby bronzové, asi 800 až 700 let před naším letopočtem. Pohřebiště se 145 prozkoumanými hroby je podle obce po Brně-Obřanech druhé nejrozsáhlejší. V srpnu 1907 se v hostinci Pindulka konala první archeologická výstava na Moravě a o rok později putovalo asi 50 nádob na Jubilejní výstavu do Kroměříže.

Mohyla na Žuráni

V roce 1950 archeologové odkryli na Žuráni kamennou mohylu vysokou asi 14 metrů. Podle profesora Josefa Poulíka v ní mohl být pohřben langobardský král Wacho, který zemřel kolem roku 539. Z nálezů se zachoval úlomek slonovinové pyxidy. Mohyla i pomník bitvy z roku 1930 jsou kulturní památky a obec o nich píše pod heslem Návrší Žuráň.

Zámek

Zámek postavila kapitula v letech 1792 až 1795, snad na místě starší tvrze. Má půdorys obráceného L a původně měl 12 pokojů a věž s cibulovou střechou. Francouzi ho v roce 1805 vyplenili. Při statických úpravách přišel o věž, podle obce v roce 1869, podle Sokola v roce 1887. Kopule věže byla převezena na kostelní věž ve Šlapanicích. Dnes v zámku sídlí obecní úřad a stálá expozice sochaře Rudolfa Březy, otevíraná po dohodě.

Pomníky, sochy a smírčí kameny

Ke smírčím kamenům se váže pověst o hospodáři, který oral v den svaté Háty a propadl se do země. V letech 2019 a 2020 obec nechala restaurovat 13 drobných památek. Polovina obytného území leží v památkové zóně Bojiště bitvy u Slavkova.

Znak, prapor a pečeť

Od 17. do 19. století obec používala pečeť s ptákem sedícím na větvi a opisem PECZET OBECNI PODOLI 1644. Jedno z vysvětlení je, že místní se živili i chytáním zpěvných ptáků na vějičku a jejich prodejem ve městě. Na tuto pečeť navazuje znak a prapor, které obec používá od 6. června 2003. Červená a stříbrná barva odkazují na znak Brna, protože obec patřila kapitule sv. Petra. Šikmý pruh může znázorňovat polohu pod svahy Drahanské vrchoviny a Žuráně.

Osobnosti

Po spisovatelce Květě Legátové nese od roku 2017 jméno obecní knihovna, viz akce, spolky a knihovna v Podolí. Knihu o historii obce koupíte na obecním úřadě a v knihovně.

Celou obec shrnuje průvodce Podolím u Brna, další obce najdete v rozcestníku obcí v okolí Brna.

Časté dotazy

Kdy je Podolí poprvé zmíněno?

V bule papeže Řehoře IX. z 24. září 1237.

Komu Podolí patřilo?

Od roku 1369 kapitule sv. Petra v Brně.

Kdy byl postaven zámek?

V letech 1792 až 1795, dnes v něm sídlí obecní úřad.

Co je podolská kultura?

Kultura pozdní doby bronzové pojmenovaná podle vykopávek z roku 1907.

Kde byla první archeologická výstava na Moravě?

V srpnu 1907 v hostinci Pindulka v Podolí.

Kdo byl pohřben v mohyle na Žuráni?

Podle profesora Poulíka možná langobardský král Wacho.

Proč má Podolí ve znaku ptáčka?

Podle staré obecní pečeti, místní se podle jednoho výkladu živili chytáním zpěvných ptáků.

Kolik smírčích kamenů v Podolí je?

Dva, u zámecké zahrady a u Horákovské cesty.

Kdo je autorem pomníku padlých?

Rodák, akademický sochař Rudolf Březa.

Kde se dá koupit kniha o historii obce?

Na obecním úřadě a v knihovně.

Kdy byla obec osvobozena?

25. dubna 1945.