Omice v okrese Brno-venkov patří k nejstarším doloženým obcím západně od Brna. Poprvé jsou zapsané k roku 1104. Nejcennější památkou je románský kostel sv. Jakuba Většího na příkré stráni na jižním konci obce. V katastru zanikla středověká ves Bukovany a pod obcí v údolí Bobravy stávala prachárna, papírna a mlýny. Obec o své historii vede rozsáhlé texty na webu, ze kterých tento přehled vychází.
V kostce
- První zmínka: k roku 1104, Omici s vinicí
- Staré jméno: Vomice, německy Womitz
- Památka: románský kostel sv. Jakuba Většího
- Zaniklá ves: Bukovany mezi Omicemi a Kývalkou
- Znak: stříbrný jelen ve skoku a lípa v zeleném štítě
- Příroda: přírodní park Bobrava, památný Dub u Omic
Obsah: První zmínka k roku 1104 · Tvrz a rosické panství · Zaniklá ves Bukovany · Kostel sv. Jakuba Většího · Kříže, hřbitov a poustevník · Znak s jelenem a lípou · Silnice, řemesla a válka · Dvorek, prachárna a mlýny · Dub u Omic a park Bobrava · Omické loutky ze 30. let · Recenze pro výletníky
První zmínka k roku 1104
Omice se objevují v darovací listině, kterou kníže Oldřich Brněnský a Litold Znojemský obdarovali benediktinský klášter v Třebíči. Obec je v ní zapsaná jako Omici cun vinea, tedy Omice s vinicí. Dochovaný opis vznikl zřejmě až na konci 12. století, rok 1104 se ale bere jako první písemná zmínka.
Starší podoba jména byla Vomice, německy Womitz. Na poddanské fasi z roku 1749 je obecní pečeť s nápisem DIEDINA WOMICE a jelenem. Staré jméno dodnes nese Hospůdka Womická na Armádní.
Tvrz a rosické panství
Ve 14. století stála v Omicích tvrz a obec byla spolu s Bukovany královským statkem. Jan Lucemburský ji zastavoval, v roce 1327 ji věnoval klášteru na Starém Brně. Od konce 15. století jsou Omice spjaté s rosickým panstvím. V roce 1522 prodala Kateřina z Kukvic Rosice včetně Omic Bohunce z Pernštejna.
Panství pak drželi mimo jiné Žerotínové, od roku 1628 Albrecht z Valdštejna, později Ugartové a od roku 1844 baroni Sinové. Víc o sousedním městě najdete v průvodci Rosicemi. Podle ústního podání chodili Omičtí o žních na robotu šest dní v týdnu a s bubnem.
Zaniklá ves Bukovany
Mezi Omicemi a Kývalkou, v tratích Pece a Bukovanské louky, ležela ves Bukovany. Písemně je doložená v letech 1319, 1334 a 1514, v roce 1522 už byla pustá. Nalezená keramika pochází z 11. až první poloviny 15. století. Na místě vsi je dnes mokřina s prameny.
Na území Omic se našly i pravěké kamenné mlaty a dláta. V trati Na Pecích bylo sídliště z doby bronzové a celé katastrální území je územím s archeologickými nálezy.
Kostel sv. Jakuba Většího
Kostel sv. Jakuba Většího je jedinou nemovitou kulturní památkou v obci. Vznikl zřejmě ve 12., nejpozději na začátku 13. století vedle tvrze, se kterou byla jeho empora spojená dřevěnou chodbou. V 17. století ho upravili barokně. Je jednolodní, s půlkruhovou apsidou se zazděnými románskými okny a se zvonicovou vížkou na střeše.
Na počátku 15. století byla v Omicích samostatná fara, od roku 1633 je kostel filiálkou rosické farnosti. Barokní oltář s obrazem sv. Jakuba z roku 1723 putoval do muzea v Brně, nový oltář z roku 1908 má obraz od Josefa Mühla z Nové Paky. Zvony zabavili v roce 1914 i 1940, nové v roce 1925 pomohli pořídit rodáci bratři Horáčkovi z Ameriky.
Kříže, hřbitov a poustevník
Hřbitov kolem kostela byl zrušen v roce 1902, nový jižně od obce slouží od roku 1901. Před kostelem stojí železný kříž z roku 1876 na kamenném podstavci. V obci je pět křížů, nejstarší z roku 1846, obec je opravila v letech 1995 až 2004. U silnice stojí kříž, který postavili rodiče šestnáctileté Anastázie Křížové, jež zahynula v roce 1905 při stavbě silnice do Omic.
U kostela žil v 18. století poustevník v domku zvaném frátrovka. Brněnský měšťan Jiří Holý mu v roce 1765 odkázal nadaci na pouť do Mariazell.
Znak s jelenem a lípou
Obecní znak ukazuje v zeleném štítě na návrší stříbrného jelena ve skoku a vyrůstající lípu. Vlajka má zelený a bílý pruh a v zeleném pruhu bílého jelena. Jelen se objevuje už na pečeti z roku 1749.
Silnice, řemesla a válka
Silnice do Omic vznikla v letech 1904 až 1905 jako serpentina od silnice z Tetčic do Střelic, v roce 1915 ji prodloužili k Troubsku a obec dostala přímé spojení s Brnem. Mezi válkami tu byla škola, řezník, obchody, hospoda, cihelna Martina Patery a mlékařské sběrny. V roce 1935 se mléko vozilo do Brna psím spřežením.
Při přechodu fronty v dubnu 1945 zapálil granát kovárnu, která stála na místě dnešní samoobsluhy. Hlavní boje se obci vyhnuly.
Dvorek, prachárna a mlýny
V údolí Bobravy pod Omicemi stála prachárna, kterou v roce 1758 pronajali Ant. Hofmanovi. Po výbuchu v roce 1853 na jejím místě vznikla myslivna U prachovny. Usedlost Dvorek se podle textu na webu stodoly Hubertus Kleinhof nazývala také Jalový dvůr. Pod obcí byla papírna, Bučínský mlýn a tři rybníky, vypuštěné v letech 1853 až 1855.
Osada Kývalka vznikla v roce 1844 jako panský dvůr Josefshof na katastru zaniklých Bukovan.
Dub u Omic a park Bobrava
U statku Dvorek roste památný strom Dub u Omic, vyhlášený 2. listopadu 1978. Jižní a východní část katastru leží v přírodním parku Bobrava, vyhlášeném v roce 1982. V letech 1992 a 1993 vznikl v trati Horního rybníka umělý mokřad. Pod Omicemi několik let žil bobr, po stavbě druhé koleje se přesunul.
V roce 1993 se při výkopu v ulici Studýnka našly mořské sedimenty s mikrofaunou starou asi 16,5 milionu let. Tipy na trasy údolím najdete v článku pěší výlety z Brna.
Omické loutky ze 30. let
V Omicích se od 30. let hrálo ochotnické loutkové divadlo. Šestnáct dřevěných loutek nechala obec zrestaurovat v Moravském zemském muzeu. Dnes jsou ve dvou skříních v bývalém kadeřnictví a obec pro ně hledá důstojné místo, prohlédnout si je lze po domluvě na obecním úřadě.
Recenze pro výletníky
Pro kostel ani památný dub jsme v Mapách Google samostatné recenze nenašli. Pro výletníky je důležitá hlavně zastávka na pivo: Hospůdka Womická má v Mapách 4,4 z 36 hodnocení (září 2026), starší recenze chválí zahrádku a domácí prostředí.
Celou obec shrnuje průvodce Omicemi, další obce najdete v rozcestníku obcí v okolí Brna.
Časté dotazy
Kdy jsou Omice poprvé zmíněné?
K roku 1104 v listině pro klášter v Třebíči, jako Omici s vinicí.
Jak se Omice jmenovaly dřív?
Vomice, německy Womitz.
Jaká památka v Omicích stojí?
Románský kostel sv. Jakuba Většího, jediná nemovitá kulturní památka v obci.
Z kdy je kostel sv. Jakuba?
Zřejmě z 12., nejpozději ze začátku 13. století, v 17. století byl barokně upraven.
Do jaké farnosti Omice patří?
Od roku 1633 je kostel filiálkou farnosti Rosice.
Co byly Bukovany?
Středověká ves mezi Omicemi a Kývalkou, která zanikla nejpozději do roku 1522.
Co je ve znaku Omic?
Stříbrný jelen ve skoku a lípa v zeleném štítě.
Kdy vznikla Kývalka?
V roce 1844 jako panský dvůr Josefshof.
Kde roste Dub u Omic?
U statku Dvorek, památným stromem je od roku 1978.
Zasahuje do Omic chráněná příroda?
Ano, přírodní park Bobrava, vyhlášený v roce 1982.
Kde jsou omické loutky?
Ve dvou skříních v bývalém kadeřnictví, prohlídka po domluvě na obecním úřadě.