Brno a svobodní zednáři je výstava, kterou Muzeum města Brna otevře na hradě Špilberku v pátek 13. listopadu 2026 a potrvá do 20. června 2027. Připomíná sto let od založení brněnské zednářské lóže Cestou Světla a širší historii svobodného zednářství ve městě. Mezi exponáty bude původní lóžová matrika, která zachycuje osudy členů z doby první republiky, a výstava se věnuje i 38 brněnským ulicím pojmenovaným po členech zdejších lóží.
Ve zkratce
- Termín: 13. listopadu 2026 až 20. června 2027.
- Místo: hrad Špilberk, Muzeum města Brna.
- Výročí: 100 let od založení lóže Cestou Světla v roce 1926.
- Exponáty: dokumenty, fotografie, zednářské symboly a předměty, původní lóžová matrika.
- Téma: zakladatelé moderního Brna, odboj proti nacismu a desetiletí mlčení po roce 1948.
- Otevřeno: úterý až neděle od 10 do 18 hodin, v pondělí zavřeno.
Co výstava ukáže
Výstava vypráví stoletý příběh jedné z nejvýznamnějších brněnských zednářských lóží. Podle muzea představí historické dokumenty, fotografie, osobní příběhy, zednářské symboly a předměty a přiblíží historii, tradice a hodnoty zednářství. Zvláštní pozornost věnuje brněnskému prostředí: českým i německojazyčným lóžím meziválečného období i lóžím, které ve městě působí dnes.
Matrika a ulice
Mimořádným exponátem je původní lóžová matrika Cestou Světla, která zachycuje osudy členů v období první republiky. Výstava se věnuje i 38 brněnským ulicím, které nesou jména členů zdejších lóží, a osobnostem, které pomáhaly utvářet moderní Brno.
Lóže Cestou Světla
Lóže vznikla v roce 1926 a mezi jejími patnácti zakladateli bylo podle muzea jedenáct vysokoškolských profesorů. Podle lóže šlo převážně o učitele nově založených českých vysokých škol v Brně. V její matrice figuruje jako první rektor Masarykovy univerzity Edward Babák, který zemřel v roce 1926 krátce před jejím vznikem.
Odboj a perzekuce
Rozvoj lóže přerušily události roku 1938 a nacistická okupace. Řada členů se zapojila do odboje a zaplatila za to vězením, pronásledováním i životem. Patřil k nim klasický filolog Vladimír Groh, popravený v roce 1941 v Kounicových kolejích, nebo ředitel brněnského gymnázia Josef Kudela, který zemřel v Osvětimi a po kterém je dnes gymnázium pojmenované.
Od mlčení k obnově
Po válce přišlo krátké období naděje, které ukončil převrat v roce 1948, a po něm desetiletí vynuceného mlčení. Lóže Cestou Světla byla obnovena v roce 1992 a podle lóže je dnes nejpočetnější brněnskou lóží.
Návštěva Špilberku
Výstavy Muzea města Brna na Špilberku jsou otevřené od úterý do neděle od 10 do 18 hodin, v pondělí je zavřeno. Vstupenky se prodávají na pokladně na malém nádvoří a online přes Brno iD. Snížené vstupné mají děti od 7 do 15 let, studenti do 26 let a senioři, děti do 6 let mají vstup zdarma. Zda bude mít výstava samostatnou vstupenku, muzeum zatím neuvedlo.
Na hrad platí zákaz vjezdu aut. Nejbližší zastávky jsou Šilingrovo náměstí s tramvajemi 5, 6 a 12 a Tvrdého s trolejbusy. O historii hradu píšeme v článku Hrad Špilberk v Brně. Na Špilberku muzeum od října vystavuje i Starou dobrou reklamu.
Pět důvodů, proč jít
- Sto let lóže. Výstava k výročí Cestou Světla.
- Původní matrika. Osudy členů z doby první republiky.
- Brněnské ulice. 38 z nich nese jména členů lóží.
- Příběhy odboje. Členové, kteří zaplatili životem.
- Dlouhá otevírací doba. Výstava trvá do června 2027.
Časté otázky
Kdy je výstava Brno a svobodní zednáři?
Od 13. listopadu 2026 do 20. června 2027 na hradě Špilberku.
Proč se výstava koná právě teď?
Připomíná sto let od založení brněnské lóže Cestou Světla v roce 1926.
Co je na výstavě nejcennější?
Podle muzea původní lóžová matrika, která zachycuje osudy členů z doby první republiky.
Kdo byli zakladatelé lóže?
Mezi patnácti zakladateli bylo podle muzea jedenáct vysokoškolských profesorů.
Jaká je otevírací doba?
Od úterý do neděle od 10 do 18 hodin, v pondělí zavřeno.
Jak se na Špilberk dostat?
Tramvajemi 5, 6 nebo 12 na Šilingrovo náměstí nebo trolejbusy na zastávku Tvrdého, autem se na hrad nesmí.
Zdroje
- Brno a svobodní zednáři, Muzeum města Brna (muzeumbrna.cz)
- Vladimír Groh, Encyklopedie dějin města Brna (brna.cz)
