Bohuslav Hostinský patří k osobnostem, které z brněnské univerzity udělaly respektované vědecké pracoviště hned v prvních letech její existence. Byl matematikem a teoretickým fyzikem, jehož práce se dotýkaly témat, která byla ve své době na samé hranici poznání, a přesto se ukázala jako mimořádně nosná pro celé 20. století. Do Brna přišel jako mladý profesor krátce po založení Masarykovy univerzity a spojil s ním zbytek svého vědeckého života. Dnes ho odborná veřejnost připomíná především jako jednoho z průkopníků výzkumu pravděpodobnostních přechodů a takzvaných Markovových řetězců.
Kdo to byl a čím je důležitý
Bohuslav Hostinský se narodil v roce 1884 a zemřel v roce 1951. Byl vzdělán v matematice i fyzice a od počátku svého bádání se pohyboval na pomezí obou oborů. V mladších letech se zabýval diferenciální geometrií, později se jeho zájem přesunul ke kinetické teorii plynů, k počtu pravděpodobnosti a k teorii kmitů. Právě spojení přesného matematického aparátu s otázkami fyziky se stalo pro celé jeho dílo charakteristické.
Nejtrvalejší stopu zanechal v teorii pravděpodobnosti. Zabýval se pravděpodobnostmi přechodu mezi různými stavy soustavy a přispěl k rozvoji teorie Markovových řetězců, tedy matematického popisu dějů, u nichž budoucí stav závisí jen na stavu současném, nikoli na celé předchozí historii. Tento přístup se dnes uplatňuje napříč obory od fyziky a chemie přes biologii až po ekonomii a informatiku. Za svůj život publikoval asi 140 odborných prací a několik knih, což svědčí o mimořádné šíři i vytrvalosti jeho bádání.
Vazba na Brno
Hostinského jméno je pevně spjaté s Masarykovou univerzitou v Brně, která byla založena na počátku dvacátých let 20. století jako druhá česká univerzita. Právě sem byl v roce 1920 jmenován řádným profesorem teoretické fyziky na Přírodovědecké fakultě. Patřil tak k zakladatelské generaci učitelů, kteří museli nové pracoviště teprve budovat, získávat studenty a vytvářet vědecké prostředí prakticky od základů.
V Brně pak Hostinský působil až do konce života. Nezůstal jen u vlastního výzkumu, ale věnoval se také výchově mladých vědců a rozvoji fakulty jako celku. Jeho postavení na univerzitě vyvrcholilo na přelomu dvacátých a třicátých let, kdy byl zvolen rektorem Masarykovy univerzity. V této roli reprezentoval celou instituci v době, kdy si teprve budovala své jméno mezi ostatními vysokými školami v republice.
Odkaz a čím proslul
Když se dnes mluví o Hostinského vědeckém odkazu, míří se především k jeho pracím o pravděpodobnostech přechodu a o Markovových řetězcích. Šlo o oblast, která byla v době jeho největší aktivity teprve v počátcích a on k jejímu rozpracování přispěl vlastními výsledky. Na jeho úvahy pak navazovali další matematici a fyzici, kteří teorii dále rozvíjeli a nacházeli pro ni nové aplikace.
Vedle toho se Hostinský soustavně věnoval kinetické teorii plynů, tedy fyzikálnímu popisu chování velkého množství částic, a otázkám počtu pravděpodobnosti obecně. Zajímala ho i teorie kmitů a další problémy matematické fyziky. Jeho práce se vyznačovaly snahou spojit exaktní matematický jazyk s reálnými fyzikálními jevy, což z něj činilo typického představitele oboru, který se v jeho době teprve formoval a který dnes nazýváme matematickou fyzikou. Uznání se mu dostalo i v podobě členství v České akademii věd a umění, kam byl přijat ve třicátých letech 20. století.
Kde v Brně najdete jeho stopu
Nejvýraznější Hostinského stopu ve městě nese Masarykova univerzita, konkrétně její Přírodovědecká fakulta, kde vědec strávil desítky let jako profesor teoretické fyziky. Právě zde se rozvíjela jeho badatelská i pedagogická činnost a právě zde na jeho práci navazovaly další generace fyziků a matematiků. Fakulta tak zůstává hlavním místem, kde je jeho odkaz dodnes živý.
Připomínkou je i samotné postavení, které Hostinský na univerzitě zastával. Jako jeden z rektorů se zapsal do galerie čelných představitelů školy, jejíž historii lze sledovat v univerzitních pramenech a přehledech. Kdo se zajímá o počátky vysokého školství v Brně a o to, jak se z nové univerzity stalo respektované vědecké centrum, narazí na Hostinského jméno mezi klíčovými osobnostmi tohoto období.
Zajímavosti
Hostinský nebyl brněnským rodákem. Své vzdělání získal na filozofické fakultě v Praze a část studií absolvoval na proslulé pařížské Sorbonně, kde se seznámil s tehdejší evropskou matematikou a fyzikou na nejvyšší úrovni. Zkušenosti z ciziny si pak přinesl do Brna, kde je mohl uplatnit při budování nového pracoviště.
Pozoruhodné je, jak nadčasové se ukázalo být téma, kterému se věnoval. Markovovy řetězce a pravděpodobnostní modely, jimiž se zabýval v době, kdy šlo o poměrně abstraktní matematiku, dnes stojí v pozadí mnoha moderních technologií, od vyhledávacích algoritmů přes zpracování řeči až po modely v přírodních vědách. Hostinského brněnské období tak spadá do doby, kdy se ve městě formovala silná přírodovědná tradice, na kterou navázali další významní matematici a fyzici spjatí s Masarykovou univerzitou.
Časté dotazy
Kdo byl Bohuslav Hostinský?
Byl to český matematik a teoretický fyzik, který působil jako profesor na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Zabýval se počtem pravděpodobnosti, kinetickou teorií plynů a teorií Markovových řetězců a patří k zakladatelské generaci brněnské univerzitní vědy.
Čím je Bohuslav Hostinský nejznámější?
Nejvíce ho proslavily práce o pravděpodobnostech přechodu a o Markovových řetězcích, tedy o dějích, u nichž budoucí stav soustavy závisí jen na stavu současném. Patřil k průkopníkům tohoto směru, na jehož výsledcích později stavěli další badatelé.
Jaká je vazba Bohuslava Hostinského na Brno?
V roce 1920 byl jmenován řádným profesorem teoretické fyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně a působil zde až do konce života. S Brnem je tak spojena celá jeho profesorská kariéra.
Byl Bohuslav Hostinský rektorem Masarykovy univerzity?
Ano, na přelomu dvacátých a třicátých let 20. století zastával funkci rektora Masarykovy univerzity. V této roli reprezentoval celou instituci v době, kdy si teprve budovala své postavení.
Čemu se Bohuslav Hostinský ve výzkumu věnoval?
Zabýval se diferenciální geometrií, kinetickou teorií plynů, počtem pravděpodobnosti a teorií kmitů. Nejtrvalejší stopu zanechal ve výzkumu pravděpodobnostních přechodů a Markovových řetězců.
Kolik odborných prací Bohuslav Hostinský napsal?
Za svůj život publikoval asi 140 odborných prací a několik knih. Toto číslo dokládá mimořádnou šíři i vytrvalost jeho vědecké činnosti.
Byl Bohuslav Hostinský členem akademie?
Ano, ve třicátých letech 20. století se stal členem České akademie věd a umění, což bylo významné uznání jeho vědeckých výsledků.
Kde Bohuslav Hostinský studoval?
Vzdělání získal na filozofické fakultě v Praze a část studií absolvoval na pařížské Sorbonně. Zkušenosti ze zahraničí pak uplatnil při budování nového pracoviště v Brně.
Kde v Brně najdeme stopu Bohuslava Hostinského?
Jeho stopu nese především Masarykova univerzita a její Přírodovědecká fakulta, kde jako profesor teoretické fyziky působil desítky let. Zde na jeho práci navazovaly další generace fyziků a matematiků.
Proč jsou Markovovy řetězce dnes důležité?
Markovovy řetězce popisují děje, u nichž budoucí stav závisí jen na stavu současném. Dnes stojí v pozadí mnoha moderních technologií, od vyhledávacích algoritmů přes zpracování řeči až po modely v přírodních vědách, a Hostinský patřil k jejich raným průkopníkům.
Bohuslav Hostinský je jednou z osobností, které stály u zrodu brněnské univerzitní vědy. Více o dalších postavách spjatých s městem najdete v přehledu osobnosti spojené s Brnem a mezi profily, které shromažďuje rozcestník brněnští vědci a badatelé. Zajímat vás může i další velikán brněnské matematiky matematik Eduard Čech.
