Pod dlažbou Jakubského náměstí v centru Brna se ukrývá jedno z nejpůsobivějších míst města. Podzemní kostnice u svatého Jakuba skrývá ostatky desítek tisíc lidí a řadí se mezi největší svého druhu na kontinentu. Většina prostor leží přímo pod kostelem svatého Jakuba, který náměstí odedávna dominuje.
Tento profil shrnuje, co kostnice je, jak vznikla, kdy byla objevena a zpřístupněna a proč patří k tomu nejsilnějšímu, co v Brně můžete pod zemí spatřit. Jde o pietní místo, kam se sluší vstupovat s úctou a v klidu.
Otevírací dobu, podmínky vstupu i případná omezení si před návštěvou ověřte na oficiálních stránkách provozovatele, protože se mohou v čase měnit.
Kostnice u svatého Jakuba ve zkratce
| Kde | pod Jakubským náměstím v centru Brna |
| Co to je | podzemní kostnice pod kostelem svatého Jakuba |
| Rozsah | až 50 000 kosterních pozůstatků |
| Význam | druhá největší v Evropě po pařížské |
| Zpřístupněna | objevena 2001, otevřena v červnu 2012 |
Aktualizováno v srpnu 2026
Co je kostnice u svatého Jakuba
Kostnice u svatého Jakuba je rozsáhlé podzemní pohřebiště v samém srdci Brna. Rozkládá se pod Jakubským náměstím a z větší části leží přímo pod kostelem svatého Jakuba, jedné z nejvýraznějších gotických staveb ve městě. Ukrývá až 50 000 kosterních pozůstatků, které jsou zde uspořádány do zdí a pyramid z kostí.
Návštěvník sestupuje z rušného náměstí do tichých klenutých prostor, kde na něj dýchne dějinami několika staletí. Místo působí naléhavě a připomíná pomíjivost lidského života. Právě proto se řadí k tomu nejsilnějšímu, co lze v brněnském podzemí spatřit.
Jak kostnice vznikla
Kostnice se začala tvořit ve středověku kolem farního kostela svatého Jakuba, u něhož byl městský hřbitov. V centru města byl prostor pro pohřbívání omezený, a tak se starší ostatky vyzvedávaly a ukládaly do podzemních prostor, aby se uvolnilo místo pro nové hroby. Tímto způsobem se pod náměstím postupně nashromáždilo obrovské množství kostí.
Do těchto míst se ukládaly pozůstatky obyvatel města po mnoho generací. Své oběti si vybíraly i morové epidemie a válečné události, které Brno v minulosti zasáhly. Kostnice tak vypovídá o každodenním životě i o těžkých obdobích, jimiž město procházelo.
Znovuobjevení a zpřístupnění
Existence rozsáhlých podzemních prostor pod Jakubským náměstím upadla časem v zapomnění. Znovu byla kostnice objevena roku 2001 při archeologickém průzkumu v centru města. Nález odhalil skutečný rozsah pohřebiště a potvrdil, že jde o mimořádně cenné místo evropského významu.
Po letech výzkumu, úprav a citlivé rekonstrukce byla kostnice zpřístupněna veřejnosti v červnu 2012. Prostory byly upraveny tak, aby si zachovaly pietní ráz a zároveň umožnily bezpečnou prohlídku. Od té doby patří mezi vyhledávané cíle návštěvníků Brna.
Druhá největší kostnice v Evropě
Svým rozsahem se kostnice u svatého Jakuba řadí na druhé místo v Evropě, hned za pařížské katakomby. Uložení ostatků desítek tisíc lidí z ní činí ojedinělou památku, jaká nemá v českých zemích obdoby. Právě rozsah a poloha přímo pod historickým jádrem města jí dodávají výjimečnost.
Autoři úprav pojali podzemí nejen jako pohřebiště, ale i jako místo k zamyšlení. Uspořádání kostí, tlumené osvětlení a hudební doprovod z prostor dělají působivý celek, který v návštěvníkovi zanechá silný dojem. Přesto zůstává na prvním místě posvátnost tohoto místa.
Návštěva a pietní chování
Do kostnice se sestupuje ze samotného Jakubského náměstí, takže ji snadno spojíte s procházkou historickým centrem. Jde o pietní místo, kam se vstupuje v tichosti a s úctou k tisícům zde uložených lidí. Hlučné chování ani nevhodné fotografování sem nepatří.
Podzemní prostory jsou chladnější než okolí, proto se hodí přizpůsobit oblečení. Otevírací dobu, možnosti prohlídek s průvodcem i podmínky vstupu si ověřte předem na oficiálních stránkách provozovatele, protože se mohou v průběhu roku měnit. Předem doporučujeme počítat s tím, že kapacita podzemí je omezená.
Co si prohlédnout v okolí
Kostnice leží v samém centru, a tak ji snadno zařadíte do delší procházky po městě. Kousek odtud se rozkládá náměstí Svobody s morovým sloupem a brněnským orlojem, hlavní tepna městského dění. Odtud je to jen pár kroků k dalším ikonám Brna.
Kdo se chce dále ponořit do pietních míst města, ocení kapucínskou hrobku s mumifikovanými ostatky. Další tipy na to nejlepší z města nabízí náš rozcestník brněnských památek, kde najdete hrad Špilberk, katedrálu na Petrově i vilu Tugendhat.
Časté dotazy
Kde se kostnice u svatého Jakuba nachází?
Pod Jakubským náměstím v centru Brna, z větší části přímo pod kostelem svatého Jakuba. Do podzemí se sestupuje ze samotného náměstí.
Kolik ostatků kostnice ukrývá?
Uvádí se až 50 000 kosterních pozůstatků. Jde o ostatky obyvatel města ukládané zde po mnoho generací.
Je to opravdu druhá největší kostnice v Evropě?
Ano, svým rozsahem se řadí na druhé místo v Evropě, hned za pařížské katakomby. V českých zemích nemá obdoby.
Kdy byla kostnice objevena?
Znovu byla objevena roku 2001 při archeologickém průzkumu v centru Brna. Nález odhalil skutečný rozsah tohoto podzemního pohřebiště.
Odkdy je kostnice přístupná veřejnosti?
Veřejnosti byla zpřístupněna v červnu 2012 po letech výzkumu a citlivé rekonstrukce. Od té doby patří k vyhledávaným cílům.
Jak kostnice vznikla?
Kolem kostela svatého Jakuba byl městský hřbitov a starší ostatky se vyzvedávaly do podzemí, aby se uvolnilo místo pro nové hroby. Tak se kosti nashromáždily.
Jaké jsou otevírací hodiny a vstupné?
Otevírací dobu i podmínky vstupu si ověřte na oficiálních stránkách provozovatele, protože se mohou v čase měnit. Konkrétní údaje zde záměrně neuvádíme.
Jak se v kostnici chovat?
Jde o pietní místo, kam se vstupuje v tichosti a s úctou k zde uloženým lidem. Hlučné chování ani nevhodné fotografování sem nepatří.
Dá se návštěva spojit s dalšími památkami?
Ano, kostnice leží v centru, takže ji snadno spojíte s procházkou po náměstí Svobody i po dalších ikonách Brna. Vše je v docházkové vzdálenosti.
Zdroje: veřejně dostupné informace o kostnici u svatého Jakuba a o historickém centru Brna a vlastní poznatky redakce. Otevírací dobu a podmínky vstupu ověřujte u provozovatele.
