Historie Lelekovic: od roku 1288 po zbytky hradu u kostela

Dějiny Lelekovic sepsala obec podrobně na svém webu, od listiny z roku 1288 po zápisy obecní kroniky z první poloviny 20. století. Obec měla vlastní hrad s vladyckým rodem, téměř tři sta let patřila městu Brnu a její poddaní se v 18. století vzpírali robotě. Z hradu zbyly jen základy, kostel ze 13. století ale stojí dodnes. Přehled vychází z webu obce, Wikipedie a seznamu kulturních památek.

V kostce

• 1288: první písemná zmínka
• 1358: první zmínka o hradu
• 1557: obec kupuje město Brno
• 1777: selská rebelie proti robotě
• 1873: nová věž kostela
• 2020: hrad vyškrtnut ze seznamu památek

Obsah: Nejstarší zmínky a jméno · Hrad vladyků z Lelekovic · Výzkum hradu a nálezy · Kostel sv. Filipa a Jakuba · Pod správou města Brna · Lelekovické rebelie · Devatenácté století a železnice · Obec za světových válek · Kronika a staré tradice · Znak, rodáci a obyvatelé · Recenze míst na návsi

Nejstarší zmínky a jméno

Lelekovice se poprvé objevují v darovací listině Hartmana z Holštejna z 21. května 1288, kde mezi svědky figuruje Heřman z Lelekovic. Osídlení je ale starší. Na ostrožně u kostela archeologové doložili mladší dobu kamennou s moravskou malovanou keramikou i osídlení z konce 10. až 12. století. Jméno se nejčastěji vykládá podle ptáka lelka, tedy kozodoje, případně od slova lelkovat nebo od staroslovanského lělja ve smyslu tatínek. Podoba Lelekovice se ustálila v roce 1872. Ve zdi kostela je zazděn pískovcový náhrobní kámen s křížem, zřejmě ze 13. století.

Hrad vladyků z Lelekovic

Hrad stál před kostelem a vznikl zřejmě ve 40. letech 14. století, první písemná zmínka pochází z roku 1358. Zakladatelem byl pravděpodobně Heřman z Lelekovic, vrchní zemský sudí v Olomouci. Měl oválný půdorys, palác a věžovou bránu s padacím mostem, v 90. letech 14. století dostal parkánovou hradbu. Po roce 1390 přešel na pány z Rosic. Ve sporech markrabat Jošta a Prokopa ho na počátku 15. století dobyli brněnští měšťané pod vedením Erharta z Kunštátu a ze Skal a už nebyl obnoven. Rod vladyků z Lelekovic se naposledy připomíná v roce 1437.

Výzkum hradu a nálezy

Zbytky hradu prozkoumal Archeologický ústav ČSAV v Brně v letech 1984 až 1990 pod vedením Josefa Ungera, podnětem byl plánovaný urnový háj. Odkryli téměř celé hradní jádro. Našel se pražský groš Václava IV., zlomky tří destilačních přístrojů, které patří k nejstarším v Česku, vápencová dělová koule o průměru 350 mm, jedenapůlruční meč, kostěná hlavička vlka a hrací kostka. V letech 2000 až 2004 následoval výzkum farské zahrady s tvrzí nebo farou z 16. století. Dnes je hrad zasypaný a půdorys ukazují nízké zídky. Hrad byl kulturní památkou, ministerstvo kultury ale v prosinci 2020 opožděný zápis z roku 1988 zrušilo.

Kostel sv. Filipa a Jakuba

Kostel je nejstarší stojící stavbou obce a kulturní památkou. Zvon z roku 1516 zní jen o Velikonocích, Vánocích a na Nový rok, ostatní zvony armáda v obou válkách zabavila a nové odlil v roce 1957 Kovolit z České. Uvnitř jsou náhrobky Kateřiny z Kynast a Jana Valeckého z Mírova z poloviny 16. století a gotické sanktuárium. Od roku 1785 patří kostel do farnosti Vranov u Brna. Pouť ke svatým Filipovi a Jakubovi se slaví začátkem května.

Pod správou města Brna

Po vladycích se majitelé často střídali, až v roce 1557 prodal Vilém Valecký z Mírova obec městu Brnu. Až do roku 1848 pak patřila ke kuřimskému panství města. V 16. století tu žilo asi 180 lidí ve 36 domech, jádrem vsi byl Kout. Ve Dvoře stál zděný hospodářský dvůr, obec měla osm rybníků, dva mlýny, pilu, pivovar, sladovnu a dvě hospody. Zaniklé vsi Kaménka a Srnávka jsou v roce 1520 uvedeny jako pusté. V roce 1784 založilo 24 osadníků z Litomyšlska na pozemcích lelekovického dvora osadu Zinzendorf, dnešní Českou.

Lelekovické rebelie

Vztah poddaných k vrchnosti nebyl klidný. Už v roce 1755 si město Brno a kuřimský nájemce stěžovali, že Lelekovičtí odpírají robotu. Spor se táhl kvůli asi 16 ha nejúrodnější půdy u dnešní České, kterou vrchnost obci odňala v roce 1732. Vyvrcholil 7. dubna 1777 při orbě panských polí. Dvanáct pacholků skončilo ve vězení na kuřimském zámku a dostali veřejně 15 ran karabáčem, proti srocení nasadila vrchnost vojsko. Robotu zrušil až rok 1848.

Devatenácté století a železnice

V roce 1848 se osada Zinzendorf osamostatnila s vlastním katastrem. Obec zasáhly velké požáry, v roce 1856 shořelo 17 domů v Koutě a v roce 1893 devět domů v Podemlýní. V létě 1866 tu tábořila pruská vojska. V roce 1884 vznikla silnice do České a o rok později železnice Brno až Tišnov s nádražím v Zinzendorfu, v roce 1907 silnice na Vranov. Lelekovice se tím staly rekreačním místem Brňanů. Hasičská jednota vznikla v roce 1884, čtenářský spolek v roce 1897.

Obec za světových válek

Do první světové války narukovalo 161 mužů a v roce 1917 pracovali na polích ruští zajatci. V roce 1919 vysadili obyvatelé lípy svobody, které dnes rostou v parku u památníku. Ve Strážné byla vojenská nemocnice a od roku 1919 až do začátku 80. let ozdravovna pro brněnské děti. Pomník padlým z roku 1921 byl v roce 1940 stržen, deska je dnes součástí památníku Osvobození z roku 1965. Za druhé světové války bylo zatčeno pět mužů, fronta stála u obce 14 dní a při ostřelování zahynul Josef Dráža a tři Brňané. Rumunské jednotky přišly od Jehnic a Ořešína 9. května 1945.

Kronika a staré tradice

Kapitoly obecní kroniky z let 1914 až 1949 jsou přepsané na webu obce, od elektrizace a krize po válku. Mezi milníky první republiky patří autobus Česká, Lelekovice a Vranov z roku 1926, koupaliště mlynáře Antonína Slavíčka z roku 1927 a elektrické osvětlení od prosince 1929. Posvícení je doložené už v roce 1570, hrály se staré i mladé hody se stínáním berana a první květnovou neděli špenátové hody. V předvečer svátku sv. Filipa a Jakuba se dávaly větvičky za okna. Web obce uchovává i ukázku lelekovického nářečí.

Znak, rodáci a obyvatelé

Znak a vlajku obec dostala v roce 2005. Štít je polcený, vpravo stříbrný hrot kopí s hákem, vlevo nad červenou hradbou s cimbuřím černá býčí hlava. Stará obecní pečeť s radlicí a krojidlem se dochovala z let 1749 a 1782. Rodákem byl sběratel lidových písní a žák Leoše Janáčka Valeš Lísa, etnoložka Vlasta Svobodová a astronom Kamil Hornoch. MUDr. Rudolf Albrecht, narozený tu v roce 1911, se zasloužil o sokolovnu a rozhlednu.

Recenze míst na návsi

Kostel ani hradní základy v Mapách Google podrobné recenze nesbírají, kdo ale prohlídku návsi spojí s obědem, zastaví se v hotelu Babí lom přímo u zastávky. Ten má 3,9 z 352 hodnocení. Recenze chválí polévku před výstupem na rozhlednu a sympatického hospodského, kritické recenze míří na čekání a starší interiér.

Celou obec shrnuje průvodce Lelekovicemi, další obce najdete v rozcestníku obcí v okolí Brna.

Časté dotazy

Kdy jsou Lelekovice poprvé zmíněny?

V listině Hartmana z Holštejna z 21. května 1288.

Odkud pochází jméno Lelekovice?

Nejčastěji se vykládá podle ptáka lelka, tedy kozodoje.

Kdy vznikl hrad Lelekovice?

Zřejmě ve 40. letech 14. století, první písemná zmínka je z roku 1358.

Kdy byl hrad dobyt?

Na počátku 15. století ve sporech markrabat Jošta a Prokopa.

Je hrad kulturní památka?

Ne, ministerstvo kultury zápis v prosinci 2020 zrušilo.

Jak starý je kostel sv. Filipa a Jakuba?

Vznikl kolem poloviny 13. století jako románská stavba.

Kdo vedl výzkum hradu?

Archeolog Josef Unger v letech 1984 až 1990.

Komu Lelekovice patřily?

Od roku 1557 do roku 1848 městu Brnu jako součást kuřimského panství.

Co byly Lelekovické rebelie?

Odpor poddaných proti robotě, který vyvrcholil 7. dubna 1777.

Jak vznikla obec Česká?

Jako osada Zinzendorf založená v roce 1784 na pozemcích lelekovického dvora.

Kdo se v Lelekovicích narodil?

Například sběratel písní Valeš Lísa a etnoložka Vlasta Svobodová.

Kde je památník Osvobození?

Ve středu obce, odhalen byl v roce 1965.