Brněnské krematorium na Jihlavské ulici patří k nejvýznamnějším stavbám české meziválečné architektury. Stojí v areálu Ústředního hřbitova ve Štýřicích a slouží dodnes svému původnímu účelu. Tato stránka shrnuje ověřená fakta o jeho vzniku, architektuře, památkové ochraně a dnešní funkci. Píšeme věcně a s ohledem na to, že mnozí čtenáři sem míří v těžké životní situaci. Vedle své architektonické hodnoty zůstává krematorium místem, kde se odehrávají skutečná loučení, a proto k němu přistupujeme s náležitou zdrženlivostí a lidským respektem.
Vznik a architektonická soutěž
Rozhodnutí postavit v Brně krematorium souviselo s rozvojem kremace jako pohřebního způsobu v prvních desetiletích 20. století. Město vypsalo architektonickou soutěž 4. května 1925 a k účasti přizvalo přední architekty své doby. Mezi oslovenými byli Ernst (Arnošt) Wiesner, Pavel Janák, Vladimír Škára a Antonín Blažek.
Přizvaní architekti patřili k výrazným osobnostem tehdejší scény. Pavel Janák byl jedním z čelných představitelů české moderní architektury, Vladimír Škára a Antonín Blažek působili v Brně. Konfrontace jejich přístupů dává tušit, jak důležitý úkol město do soutěže vložilo.
Ze soutěže vzešel vítězně návrh Ernsta Wiesnera, jednoho z nejvýraznějších brněnských architektů meziválečného období. Podle jeho projektu se stavba realizovala přibližně v letech 1926 az 1929. Slavnostní otevření proběhlo 6. dubna 1930 a první kremace se v novém objektu uskutečnila 8. dubna 1930. Krematorium tak od počátku plnilo funkci, pro kterou bylo navrženo, a záhy se stalo pevnou součástí města i jeho pohřební kultury.
Architektura a sloh
Wiesnerovo krematorium je řazeno k funkcionalismu, avšak s výrazně monumentálním a kultovním pojetím, které stavbu odlišuje od běžné funkcionalistické produkce. Architekt zde spojil střízlivost moderního tvarosloví s vážností a důstojností, jakou téma vyžaduje.
Charakteristickým prvkem jsou mohutné travertinové pilíře a červený obklad podnože, díky nimž objekt působí pevně a slavnostně zároveň. Namísto tradiční obřadní síně Wiesner vytvořil vnitřní prostor osvětlený přírodním světlem shora, což celku dodává klidnou, soustředěnou atmosféru. Pro Ernsta Wiesnera je krematorium mimořádné i tím, že jde o jeho jedinou stavbu sakrálně-kultovního charakteru.
Je vhodné upozornit na častou záměnu. Krematorium od Wiesnera není totožné s obřadní síní, kterou v areálu Ústředního hřbitova navrhl architekt Bohuslav Fuchs. Jde o dvě samostatné stavby dvou různých autorů na témže hřbitově.
Památková ochrana
Význam stavby se odráží v jejím památkovém statusu. Krematorium je chráněno jako kulturní památka od roku 1958. V roce 2017 byla jeho hodnota potvrzena nejvyšším možným stupněm ochrany, když bylo spolu s kolumbáriem prohlášeno národní kulturní památkou České republiky.
Zařazení mezi národní kulturní památky staví brněnské krematorium mezi nejcennější díla domácí architektury. Tento status je vyhrazen památkám s nejvyšší kulturní hodnotou a znamená přísnější péči o zachování původní podoby stavby. Pro návštěvníka to znamená, že se pohybuje v prostředí s mimořádnou architektonickou i historickou hodnotou, k němuž je namístě přistupovat s odpovídající úctou.
Provozovatel a funkce dnes
Objekt provozuje společnost Pohřební a hřbitovní služby města Brna, a.s., která spravuje pohřebnictví na území města. Krematorium slouží i po bezmála sto letech svému původnímu účelu a je stále funkčním provozem, nikoli pouze památkově chráněnou stavbou.
V posledních letech prošlo krematorium technickou obnovou včetně výměny pecí, díky níž provoz odpovídá současným technickým a ekologickým nárokům. Historicky a architektonicky hodnotné části objektu přitom zůstávají zachovány. Konkrétní podmínky provozu, obřadů a kontaktní údaje je vhodné ověřit u provozovatele, protože se mohou v čase měnit. Praktické souvislosti přibližuje také přehled o městských pohřebních službách.
Umístění a návaznost na Ústřední hřbitov
Krematorium najdete na adrese Jihlavská 1 v městské části Štýřice, a to přímo v areálu Ústředního hřbitova. Toto propojení není náhodné. Ústřední hřbitov je největší pohřebiště v Brně a krematorium tvoří jeho neodmyslitelnou architektonickou dominantu.
Návaznost na hřbitov usnadňuje orientaci pozůstalým i návštěvníkům, kteří sem přicházejí uctít památku zesnulých nebo si prohlédnout výjimečnou architekturu. Širší kontext a orientaci v celém areálu nabízí samostatný text o Ústředním hřbitově v Brně.
Časté dotazy
Kdo je autorem brněnského krematoria?
Autorem je architekt Ernst, česky uváděný také jako Arnošt, Wiesner. Jeho návrh zvítězil v architektonické soutěži vypsané v roce 1925 a krematorium je jeho jedinou sakrálně-kultovní stavbou.
Kdy bylo krematorium otevřeno?
Stavba probíhala přibližně v letech 1926 az 1929. Slavnostní otevření se konalo 6. dubna 1930 a první kremace proběhla 8. dubna 1930.
V jakém slohu je krematorium postaveno?
Jde o funkcionalismus s výrazně monumentálním a kultovním pojetím. K typickým prvkům patří travertinové pilíře a červený obklad podnože stavby.
Je krematorium chráněnou památkou?
Ano. Kulturní památkou je od roku 1958 a v roce 2017 bylo spolu s kolumbáriem prohlášeno národní kulturní památkou České republiky.
Kde krematorium stojí?
Nachází se na adrese Jihlavská 1 v městské části Štýřice, přímo v areálu Ústředního hřbitova v Brně.
Je krematorium a obřadní síň Bohuslava Fuchse totéž?
Nikoli. Wiesnerovo krematorium a obřadní síň navržená Bohuslavem Fuchsem jsou dvě samostatné stavby různých autorů, které se obě nacházejí v areálu Ústředního hřbitova.
Kdo krematorium provozuje?
Provozovatelem je společnost Pohřební a hřbitovní služby města Brna, a.s. Krematorium slouží i dnes svému původnímu účelu.
