Ludvík Kundera patří k nejvýraznějším postavám české poválečné literatury a zároveň k lidem, jejichž tvůrčí život se na desítky let sepnul s Brnem. Byl básníkem, dramatikem, překladatelem a literárním historikem, člověkem mimořádného rozhledu, který dokázal propojovat poezii, divadlo i výtvarné umění. Ačkoli se narodil v Praze, právě brněnské redakce a brněnská scéna se staly prostředím, v němž prožil svá nejplodnější léta a zanechal trvalou stopu.
Kdo to byl a čím je důležitý
Ludvík Kundera se narodil v roce 1920 a zemřel v roce 2010. Byl to všestranný literát, jehož dílo zahrnuje vlastní poezii, dramata, rozsáhlé překladatelství i literární historii a esejistiku. Vyrůstal v prostředí, které formovala meziválečná avantgarda, a už jako mladý autor se řadil k okruhu experimentujících tvůrců. Za druhé světové války se stal jednou z ústředních osobností Skupiny Ra, volného společenství básníků a výtvarníků navazujícího na surrealismus. Toto rané ukotvení v moderním umění poznamenalo celé jeho další dílo, které se nikdy nespokojilo s jednoduchými formami.
Jeho význam nespočívá jen v šíři žánrů, ale i v roli prostředníka mezi kulturami. Kundera po celý život zprostředkovával českému čtenáři světovou literaturu a zároveň patřil k autorům, kteří udržovali kontinuitu moderní poezie i v obdobích, kdy to nebylo politicky vítané. Byl také bratrancem spisovatele Milana Kundery, s nímž je někdy zaměňován, ačkoli šlo o dvě samostatné a odlišné tvůrčí osobnosti.
Vazba na Brno
Brno se pro Ludvíka Kunderu stalo na dlouhá léta domovem i pracovištěm. Ve městě žil zhruba od počátku padesátých let do poloviny sedmdesátých let, kdy se poté přesunul do nedalekého Kunštátu. Během brněnského období prošel několika významnými redakcemi a kulturními institucemi, které tehdy tvořily páteř literárního života na Moravě.
Působil jako redaktor v deníku Rovnost a poté v literárním časopise Host do domu, jedné z nejdůležitějších poválečných literárních revue vůbec. Právě zde se potkávala řada autorů, kteří spoluutvářeli podobu české literatury, a Kundera k tomuto prostředí patřil jako zkušený a náročný redaktor. Jeho jméno je tak neoddělitelně spjato s brněnskou literární scénou druhé poloviny 20. století. Kdo hledá další tvůrce z tohoto města, najde je v přehledu brněnských literátů a spisovatelů.
Divadlo a Státní divadlo v Brně
Vedle práce v redakcích se Ludvík Kundera výrazně zapsal také do brněnského divadelního života. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let působil jako šéfdramaturg činohry Státního divadla v Brně, tedy scény, která byla v té době jedním z centrálních míst moravského divadelnictví. Dramaturgie pro něj nebyla jen úřední funkcí, ale přirozeným pokračováním jeho zájmu o divadelní text, jeho stavbu a jazyk.
Kundera pro divadlo nejen dramaturgicky pracoval, ale také upravoval, dramatizoval a překládal cizí předlohy tak, aby zněly na české scéně živě a přesvědčivě. Jeho vztah k divadlu se prolínal s celoživotní překladatelskou prací a spojoval literaturu psanou i literaturu hranou. Brněnské divadelní prostředí tak získalo autora, který uměl text připravit s mimořádnou jazykovou i dramaturgickou citlivostí.
Odkaz a čím proslul
Největší proslulost si Ludvík Kundera získal jako překladatel, především jako klíčový český tlumočník díla Bertolta Brechta. Brechtovu tvorbu překládal soustavně a v takové kvalitě, že se stal takřka autorizovaným zprostředkovatelem tohoto německého dramatika pro české publikum. V období, kdy sám nesměl volně publikovat vlastní tvorbu, zůstávaly překlady jednou z mála cest, jak jeho práce mohla vycházet.
Jeho překladatelský záběr byl ovšem mnohem širší. Do češtiny převáděl náročnou poezii i prózu německého jazykového okruhu, mezi jinými autory jako Georg Trakl, Paul Celan, Georg Büchner nebo Hans Arp. Šlo o díla jazykově i myšlenkově obtížná, u nichž se naplno projevila Kunderova schopnost hledat pro cizí text přesný a přitom básnivý český tvar. Tímto celoživotním dílem výrazně obohatil českou překladovou literaturu.
Kde v Brně najdete jeho stopu
Stopa Ludvíka Kundery je v Brně dodnes patrná, i když spíše v paměti kulturních institucí než na jediném konkrétním místě. Jeho jméno je spojeno s redakcemi a s činohrou Státního divadla, tedy s institucemi, které dodnes patří k pilířům brněnské kultury. Za svou celoživotní tvorbu spjatou s městem mu Brno udělilo čestné občanství, což je jedno z nejvyšších ocenění, jaké město svým osobnostem uděluje.
Připomínku jeho poezie lze v Brně najít i v podobě veršů umístěných ve veřejném prostoru, které kolemjdoucím přibližují jeho básnický jazyk. Jeho život a dílo bylo v Brně opakovaně připomínáno výstavami a literárními akcemi. Pokud vás zajímají další významné postavy spjaté s městem, prohlédněte si osobnosti Brna a okolí.
Zajímavosti ze života
Ludvík Kundera nebyl jen literát u psacího stolu. Blízko měl také k výtvarnému umění, což souviselo s jeho zapojením do Skupiny Ra, kde se básníci a malíři vzájemně inspirovali. Tento smysl pro obraz a vizuální stránku textu se odrazil i v jeho vlastní tvorbě a v tom, jak přemýšlel o poezii.
Zajímavá je také jeho pozdější vazba na Kunštát, kam se z Brna přesunul a kde strávil další část života. I odtud však zůstával součástí širšího moravského kulturního světa, k němuž Brno neoddělitelně patří. Jeho příbuzenský vztah k Milanu Kunderovi bývá častým zdrojem záměny, přestože každý z nich šel vlastní literární cestou. Více o slavnějším bratranci se dočtete v profilu spisovatele Milana Kundery.
Nejčastější otázky
Kdo byl Ludvík Kundera?
Byl to český básník, dramatik, překladatel a literární historik činný ve 20. století. Proslul zejména jako překladatel Bertolta Brechta a jako výrazná postava poválečné literatury spjatá s Brnem.
Narodil se Ludvík Kundera v Brně?
Ne, narodil se v Praze. S Brnem ho pojí dlouholeté působení v redakcích a v divadle, nikoli místo narození. V Brně prožil velkou část svého tvůrčího života.
Je Ludvík Kundera totožný s Milanem Kunderou?
Ne. Ludvík Kundera byl bratranec spisovatele Milana Kundery. Šlo o dvě odlišné osobnosti, které se věnovaly literatuře, ale každá po svém a v jiných žánrech.
Jaká byla jeho vazba na Brno?
V Brně řadu let žil a pracoval. Působil jako redaktor a jako šéfdramaturg činohry Státního divadla v Brně, čímž se pevně zapojil do brněnského kulturního života.
V jakých brněnských redakcích působil?
Pracoval mimo jiné jako redaktor deníku Rovnost a literárního časopisu Host do domu, který patřil k nejvýznamnějším poválečným literárním revue.
Čím se proslavil jako překladatel?
Nejvíce ho proslavily překlady Bertolta Brechta, jehož dílo tlumočil soustavně a ve vysoké kvalitě. Překládal také poezii a prózu dalších německy píšících autorů.
Jakou funkci zastával ve Státním divadle v Brně?
Působil zde jako šéfdramaturg činohry. Připravoval a upravoval texty pro jeviště a spojoval svou překladatelskou zkušenost s praktickou divadelní dramaturgií.
Ocenilo Brno jeho tvorbu?
Ano. Za celoživotní tvorbu spjatou s městem mu Brno udělilo čestné občanství, které patří k významným poctám udělovaným kulturním osobnostem.
Kde v Brně lze dnes najít jeho stopu?
Jeho odkaz žije především v paměti kulturních institucí, s nimiž byl spojen, tedy v redakcích a v činohře Státního divadla. Připomínají ho také verše ve veřejném prostoru a literární akce.
Kam se z Brna přestěhoval?
Ve druhé polovině sedmdesátých let se přesunul do nedalekého Kunštátu, kde prožil další část života. I nadále však zůstával součástí moravského kulturního světa.
