Georg Placzek patří k nejvýznamnějším vědcům, kteří se kdy narodili v Brně. Byl to teoretický fyzik světového formátu, který stál u zrodu moderní neutronové fyziky, přispěl k pochopení jaderného štěpení a osobně se podílel na projektu Manhattan. Přestože jeho jméno není u nás tak známé jako jména jiných rodáků, v odborných kruzích se řadí mezi klíčové postavy fyziky 20. století. Jeho stopu dnes v centru Brna připomíná pamětní deska na náměstí Svobody.
Kdo byl Georg Placzek a čím je důležitý
Georg Placzek se narodil v roce 1905 v Brně a proslul jako teoretický fyzik, jehož práce zasáhla hned několik oblastí. Věnoval se molekulární spektroskopii, teorii rozptylu světla, neutronové fyzice i matematické fyzice. Jeho síla nespočívala v jediném velkém objevu, ale v mimořádné schopnosti proniknout k jádru problému a poradit špičkovým experimentátorům i teoretikům. Právě proto byl vyhledávaným spolupracovníkem téměř všech velkých jmen tehdejší fyziky.
Jedním z jeho zásadních přínosů je teorie Ramanova rozptylu světla na víceatomových molekulách. Ramanův jev, tedy nepružný rozptyl světla na molekulách, se stal důležitým nástrojem chemické analýzy a Placzek jako první podal jeho ucelené teoretické vysvětlení pro složitější molekuly. Tato práce z počátku 30. let se dodnes cituje a tvoří základ molekulární spektroskopie.
Cesta od brněnského gymnázia ke světové vědě
Placzek vyrůstal v podnikatelské rodině spjaté s brněnským textilním průmyslem. Studoval na německém gymnáziu v Brně a poté zamířil na univerzity do Vídně a Prahy, kde se orientoval na fyziku. Ve druhé polovině 20. let dokončil ve Vídni disertační práci a vydal se na dráhu, která ho zavedla do řady evropských vědeckých center.
Ve 30. letech působil v Utrechtu, Lipsku, Římě a především v Kodani, kde se stal blízkým spolupracovníkem Nielse Bohra. Kodaňský ústav byl tehdy jedním z hlavních center kvantové fyziky a Placzek se v tomto prostředí pohyboval jako rovnocenný partner. Setkával se s vědci jako Victor Weisskopf, Lev Landau, Enrico Fermi či Edward Teller. Schopnost domluvit se v mnoha jazycích a jeho ostrý úsudek z něj dělaly osobnost, kterou si kolegové vážili.
Neutronová fyzika a objev jaderného štěpení
Placzek se řadí mezi spoluzakladatele neutronové fyziky, tedy oboru, který zkoumá chování neutronů a jejich interakci s atomovými jádry. Tento směr se ukázal jako klíčový pro celou jadernou fyziku a energetiku. Ve druhé polovině 30. let se Placzek podílel na výzkumu záchytu pomalých neutronů a upozornil na zvláštní chování uranu, které později pomohlo pochopit řetězovou reakci.
Spolu s Otto Frischem se zapojil do prací, které přinesly přímý experimentální důkaz jaderného štěpení. Šlo o jeden z okamžiků, kdy se fyzika 20. století nezvratně proměnila, protože štěpení jádra otevřelo cestu jak k jaderné energetice, tak k jaderným zbraním. Placzek přitom patřil k těm, kdo velmi brzy chápali dosah těchto objevů.
Projekt Manhattan a spolupráce s Oppenheimerem
Za druhé světové války se Placzek zapojil do spojeneckého jaderného výzkumu. Nejprve vedl teoretickou skupinu v kanadské laboratoři v Montrealu, spojené s pracovištěm v Chalk River, a poté přešel do Los Alamos v USA, tedy do samotného srdce projektu Manhattan. Zde převzal vedení jedné z teoretických skupin a stal se blízkým spolupracovníkem Roberta Oppenheimera, vědeckého ředitele projektu.
Placzek byl jedním z mála lidí narozených na území Československa, kteří se na vývoji atomové bomby podíleli. Podle dostupných zdrojů patřil i mezi svědky prvního zkušebního jaderného výbuchu v červenci 1945. Jeho role byla ryze vědecká a teoretická, přesto ho staví přímo doprostřed jedné z nejdramatičtějších kapitol moderních dějin.
Vazba na Brno a rodinný osud
Brno bylo pro Placzka rodným městem v tom nejdoslovnějším smyslu. Narodil se v domě na náměstí Svobody, v samém centru, a strávil zde dětství i studentská léta. Pocházel z židovské rodiny spjaté s textilním podnikáním, což byl v tehdejším Brně významný obor.
Osud jeho blízkých patří k tragickým příběhům, které přinesla druhá světová válka. Zatímco Placzek působil v zahraničí, jeho rodiče byli za války deportováni a válku nepřežili. Podobný osud potkal i jeho sourozence. Tyto ztráty poznamenaly jeho život natolik, že o nich sám téměř nemluvil a nezanechal souvislé vzpomínky. Sám Georg Placzek zemřel v roce 1955 ve švýcarském Curychu.
Kde v Brně najdete jeho stopu
Nejvýraznější připomínkou Georga Placzka v Brně je pamětní deska na jeho rodném domě na náměstí Svobody. Odhalena byla v roce 2005 u příležitosti Světového roku fyziky a je dílem brněnského sochaře. Kolemjdoucí tak přímo v nejrušnějším místě města míjejí připomínku vědce světového významu, aniž by to mnozí tušili.
V roce 2005 se v Brně konalo také mezinárodní sympozium na Placzkovu počest, které jeho jméno vrátilo mezi odbornou i laickou veřejnost. Placzek tak dnes patří mezi osobnosti, na které je Brno právem hrdé, podobně jako na další vědce spjaté s městem. Pokud vás zajímají velké postavy zdejší minulosti, prohlédněte si i další slavné brněnské rodáky nebo přehled zaměřený na brněnské vědce a badatele.
Zajímavosti o Georgu Placzkovi
Placzek byl znám tím, že se pohyboval mezi nejlepšími fyziky své doby jako uznávaný odborník, a přitom sám publikoval poměrně málo. Jeho vliv se šířil spíše osobními konzultacemi, dopisy a schopností nasměrovat výzkum kolegů. Jeho jméno dodnes nesou některé fyzikální pojmy, což dokazuje, jak trvalý otisk ve vědě zanechal.
Zajímavým brněnským paradoxem je, že město v jedné epoše dalo světu hned několik myslitelů zcela zásadního významu. Vedle Placzka se v Brně narodil například logik a matematik rodák Kurt Gödel, jehož práce proměnila základy matematiky. Brno tak není jen městem hradů a piva, ale i kolébkou vědců, kteří posunuli poznání celého lidstva.
Časté dotazy o Georgu Placzkovi
Kdo byl Georg Placzek?
Byl to teoretický fyzik světového významu narozený v Brně. Zabýval se molekulární spektroskopií, neutronovou fyzikou a jadernou fyzikou a patří k nejvýznamnějším vědeckým rodákům města.
Proč je Georg Placzek spjatý s Brnem?
V Brně se narodil a prožil zde dětství i studia. Pocházel z brněnské rodiny spjaté s textilním průmyslem a jeho rodným místem je dům na náměstí Svobody.
Čím se Georg Placzek proslavil?
Vytvořil teorii Ramanova rozptylu světla na víceatomových molekulách, podílel se na zrodu neutronové fyziky, na objevu jaderného štěpení a na projektu Manhattan.
Co je teorie Ramanova rozptylu?
Ramanův rozptyl je nepružný rozptyl světla na molekulách, který se využívá v chemické analýze. Placzek jako první podal jeho ucelené teoretické vysvětlení pro složitější víceatomové molekuly.
Podílel se Georg Placzek na projektu Manhattan?
Ano. Vedl teoretickou skupinu v kanadské laboratoři v Montrealu a poté působil v Los Alamos, tedy přímo v centru amerického jaderného programu.
S kým Georg Placzek spolupracoval?
Byl blízkým spolupracovníkem Roberta Oppenheimera a Nielse Bohra a stýkal se s řadou dalších špičkových fyziků své doby, mezi nimi například s Victorem Weisskopfem či Enrikem Fermim.
Kde v Brně najdu jeho připomínku?
Na jeho rodném domě na náměstí Svobody je umístěna pamětní deska. Odhalena byla v roce 2005 u příležitosti Světového roku fyziky.
Kdy Georg Placzek žil?
Narodil se v roce 1905 v Brně a zemřel v roce 1955 ve švýcarském Curychu. Většinu vědecké kariéry strávil v zahraničí, v Evropě i v Severní Americe.
Byl Georg Placzek jediným Čechoslovákem u atomové bomby?
Byl jedním z mála lidí narozených na území Československa, kteří se na projektu Manhattan podíleli. Podle dostupných zdrojů patřil i mezi svědky prvního zkušebního jaderného výbuchu.
Kde se o Georgu Placzkovi dozvím více?
Základní ověřené údaje najdete v encyklopedii dějin města Brna a v přehledech věnovaných brněnským vědcům a slavným rodákům města.
