Na motorce z Brna: kam na vyjížďku podle času

Co je dobré vědět předem

• Čtyři směry, čtyři jiné krajiny. Severozápad na Vysočinu, jih pod Pálavu, sever do krasu, jihozápad do Podyjí.
• Půlden stačí na okruh se zastávkou. Celý den na přejezd do Rakouska a zpět.
• Rakousko je blíž, než se zdá. Vídeň je z Brna zhruba 111 kilometrů.
• Na rakouské dálnice je potřeba známka. Na okreskách ne, a ty jsou stejně zajímavější.

Obsah stránky

• Čtyři směry z Brna
• Zatáčkové silnice a co po cestě vidět
• Podle času
• Motorkářské cíle a srazy
• Přejezd do Rakouska
• Jak naplánovat vyjížďku
• Výbava a příprava na sezónu
• Kdy jezdit
• Časté dotazy

VysočinaPodyjíMoravský krasPálavaRakousko

Čtyři směry z Brna

Výhoda Brna je v tom, že každý světový směr nabízí jinou krajinu. Vyjížďka se dá vybrat podle nálady, ne jen podle času.

Nejvíc zatáček na kilometr nabízí Vysočina a údolí Oslavy. Nejotevřenější krajina je na jihu pod Pálavou, kde je zase víc vidět.

Zatáčkové silnice a co po cestě vidět

Kolem Brna se dají poskládat úseky pro každý styl jízdy. Kdo má rád táhlé zatáčky a rozhledy, míří na Vysočinu a k přehradám. Kdo hledá lesní klikatinu, jede na sever do Moravského krasu nebo na východ do Chřibů a Bílých Karpat.

• Vysočina a údolí Oslavy. Kopcovitý terén s dlouhými oblouky, málo provozu a výhledy na přehrady. Po cestě se dá zastavit u zřícenin nad údolím a v malých městech s náměstím.
• Moravský kras a okolí Adamova. Úzké lesní silnice v údolích, které kopírují potoky. Podrobnosti k cílům shrnuje průvodce krasem od Brna, od propastí po vyhlídky.
• Chřiby. Zalesněné pohoří na Slovácku se zatáčkovými hřebenovými silnicemi a hradem Buchlov jako výrazným cílem.
• Bílé Karpaty. Chráněná krajinná oblast na moravsko-slovenském pomezí s otevřenými loukami, sady a klidnými silnicemi vyšších poloh.
• Pálava a Podyjí. Otevřená krajina vinic, vápencové kopce nad Mikulovem a hluboké údolí Dyje u Vranova a Znojma.

Skoro na každé trase se dá po cestě zastavit u hradu, zříceniny, rozhledny nebo vyhlídky nad údolím. Cíl přitom nemusí být hlavní. Často je největší zážitek samotná cesta mezi poli a lesy.

Podle času

Nejpraktičtější dělení není podle směru, ale podle toho, kolik máte hodin.

1. Dvě až tři hodiny: okruh přes Moravský kras s otočkou v Adamově nebo Blansku.
2. Půlden: Vysočina přes Náměšť nad Oslavou a zpět jinou cestou, nebo jih k Mikulovu.
3. Celý den: Podyjí přes Znojmo a Vranov, nebo přejezd do Rakouska.
4. Víkend: Bílé Karpaty, Beskydy nebo alpské průsmyky za hranicí.

Okruh dává větší smysl než cesta tam a zpět stejnou silnicí. Okolí Brna je na to dobře uspořádané, protože vedlejších silnic je hodně.

Motorkářské cíle a srazy

Vyjížďka bez cíle je fajn, ale zastávka jí dává rytmus. Kolem Brna se nabízí několik typů cílů, které se dají spojit do okruhu.

• Hrady a zříceniny. Většina se dá obejít zvenku i mimo otevírací dobu a jsou dobrým bodem pro přestávku.
• Rozhledny a vyhlídky. Na Vysočině, v Chřibech i nad Pálavou je odkud se rozhlédnout po krajině, kterou jste projeli.
• Přehrady a vodní nádrže. Brněnská přehrada, Vranov nebo nádrže na Vysočině jsou přirozené cíle na svačinu.
• Vyhlídkové sedla a hřebenové silnice. Sedla v Chřibech a Bílých Karpatech spojují jízdu s výhledem.

Motorkářská sezóna má i společenský rozměr. Na jaře bývá na řadě míst tradiční společné zahájení sezóny a žehnání motorkám, přes léto a podzim se konají srazy a vyjížďky spolků. Termíny se rok od roku mění, takže má smysl si je ověřit u pořadatelů. Kdo jezdí sám, ocení, že u známých cílů kolem Brna často potká další motorkáře i bez plánu.

Přejezd do Rakouska

Rakouská hranice je z Brna blíž než většina českých krajských měst. Vídeň je zhruba 111 kilometrů a termální lázně v Laa 65.

Pro motorkáře je podstatné, že na rakouské dálnice je potřeba známka, ale na silnice nižších tříd ne. A právě ty jsou pro vyjížďku zajímavější.

Za hranicí se dá pokračovat do Weinviertelu, což je vinařská krajina podobná jižní Moravě, nebo dál k Dunaji a do předhůří Alp.

Jak naplánovat vyjížďku

Dobrá vyjížďka se pozná podle toho, že se nespěchá. Pár rozhodnutí předem ušetří starosti na cestě.

• Počasí sledujte až do rána. Předpověď na okreskách rozhoduje o všem, hlavně na jaře a na podzim, kdy se počasí mění během dne.
• Trasu skládejte jako okruh. Zpáteční cesta jinudy je zajímavější a bývá i kratší na pocit.
• Počítejte s přestávkami. Zastávka po zhruba hodině až hodině a půl jízdy udrží pozornost, tělo i náladu.
• Hlídejte dojezd. Na Vysočině a v Bílých Karpatech je čerpacích stanic méně, takže se vyplatí tankovat s rezervou.
• Řekněte někomu plán. U samostatné vyjížďky do odlehlejších míst je dobré, aby někdo věděl, kudy pojedete.

Navigace pomůže, ale slepě jí nevěřte. Nejhezčí úseky bývají vedlejší silnice, které nejkratší trasa vynechá. Kdo má čas, může zvolit variantu přes menší obce a údolí.

Výbava a příprava na sezónu

První vyjížďka po zimě si žádá klid a kontrolu. Motorka po odstávce potřebuje projít, než vyrazíte na delší trasu.

• Zkontrolujte pneumatiky. Tlak, stav dezénu a stáří gum rozhodují o držení v zatáčce víc než cokoli jiného.
• Projděte brzdy a řetěz. Hladina kapalin, napnutí a mazání řetězu patří k základní jarní kontrole.
• Ověřte světla a baterii. Po zimě bývá baterie nejčastější příčinou nepojízdnosti.

Výbava na tělo se řídí ročním obdobím, ale pár věcí platí vždy. Certifikovaná bunda a kalhoty s chrániči, rukavice a pevná obuv jsou základ i na krátkou vyjížďku. Na jaře a na podzim se hodí vrstvy a nepromokavá vrstva navíc, přes léto větraná výbava a dostatek vody. Na celý den patří do zavazadla i doklady, malá lékárnička a nabíječka na telefon.

Kdy jezdit

Sezóna kolem Brna je delší než v horách, ale má svoje pravidla.

• Jaro: pozor na štěrk a posypový materiál v zatáčkách, hlavně v lesních úsecích
• Léto: nejlepší je brzké ráno, přes den je na jihu horko a v turistických místech plno
• Podzim: nejhezčí krajina, ale mokré listí a brzy tma
• Zima: na okreskách kolem Brna se nedá spolehnout na sucho

Nejlepší měsíce jsou květen, červen a září. V červenci a srpnu bývá v Moravském krasu a pod Pálavou nejvíc aut.

Časté dotazy

Kam se z Brna dá vyjet na dvě hodiny?

Na okruh přes Moravský kras s otočkou v Adamově nebo v Blansku.

Který směr má nejvíc zatáček?

Vysočina a údolí Oslavy na severozápad od Brna.

Které silnice jsou nejzatáčkovější?

Lesní klikatinu nabízí Moravský kras, Chřiby a Bílé Karpaty, táhlé oblouky pak Vysočina.

Kam na otevřenou krajinu?

Na jih pod Pálavu a k Novým Mlýnům.

Jak daleko je z Brna do Rakouska?

Vídeň je zhruba 111 kilometrů, termální lázně v Laa 65.

Potřebuju na motorku rakouskou známku?

Na dálnice ano, na silnice nižších tříd ne. Známka pro motocykl má vlastní sazbu.

Kdy začne platit digitální rakouská známka?

Roční a dvouměsíční až 18 dní po zakoupení. Krátkodobé platí okamžitě.

Jak často dělat přestávky?

Osvědčuje se zastávka po zhruba hodině až hodině a půl jízdy, drží pozornost i náladu.

Co si vzít na celodenní vyjížďku?

Doklady, dostatek vody, vrstvy oblečení, malou lékárničku a nabíječku na telefon.

Které měsíce jsou nejlepší?

Květen, červen a září. V červenci a srpnu bývá v turistických místech nejvíc aut.

Na co si dát pozor na jaře?

Na štěrk a zbytky posypu v zatáčkách, hlavně v lesních úsecích.

Co zkontrolovat před první jarní vyjížďkou?

Pneumatiky, brzdy, řetěz, světla a baterii. Po zimní odstávce to bývá nejčastější zdroj potíží.

Aktualizováno: 5. 9. 2026

Trasy vycházejí z cílů popsaných v dalších článcích na brnolove.cz a z veřejných zdrojů. Ověřeno 5. 9. 2026. Text neuvádí konkrétní čísla silnic ani doporučené rychlosti, je to inspirace, ne navigace.